Obyvatelé Přízřenic a Dolních Heršpic v referendu rozhodnou, jestli se odtrhnou od Brna

Brno - Už během týdne Brno rozhodne, kdy vyhlásí referendum pro obyvatele brněnských čtvrtí Dolní Heršpice a Přízřenice. Ti se chtějí od města kvůli plánované výstavbě odtrhnout, rozhodnout mají v referendu začátkem října. Termín ale musí potvrdit magistrát.

Dolní Heršpice a Přízřenice si zatím pečlivě chrání svůj vesnický charakter, i když jsou součástí městské části Brno-jih. Plány investorů postavit na jejich okraji bytové domy pro až 2000 nových obyvatel, ale místní starousedlíky vyděsily. Podle územního plánu je navíc ploch určených k bydlení v jejich katastru více. Skupinka místních proto založila občanské sdružení Samostatný jih a pod jeho hlavičkou sepsala žádost o referendum k osamostatnění. Podepsalo ji více než 50 % voličů v obou čtvrtích, magistrát ji proto musel přijmout.

„Žádost je platná, během týdne, maximálně deseti dnů magistrát vypíše termín referenda,“ potvrdil mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. Samostatný jih navrhl ve své žádosti termín 2. října, město ho ale musí potvrdit.

Obě strany, město i Samostatný jih, do té doby plánují informační kampaň. Občanské sdružení chce ostatní spoluobčany ujistit o tom, že při osamostatnění se nemají čeho bát. Radnice chce naopak vypočítat všechny důvody, proč je výhodnější zůstat součástí velkého města. „Čekáme na podklady z magistrátu o tom, jaké dopady by osamostatnění Dolních Heršpic a Přízřenic mělo na fungování města. Jakmile budeme mít konkrétní údaje, vydáme speciální číslo našeho časopisu Jižní kurýr a uspořádáme s lidmi informační besedu. Navíc i samo město potřebuje vědět, co odtržení udělá,“ plánuje starosta Brna-jihu Josef Haluza (ČSSD).

Podle starosty by se odtržení dvou čtvrtí dotklo veškerého života v městské části i v nově vzniklé obci Dolní Heršpice - Přízřenice. „Musela by se vyřešit doprava, školství, ale taky detaily jako veřejné osvětlení nebo údržba chodníků, cyklostezky a veřejné zeleně,“ dodal Haluza.

Pokud by lidé v referendu rozhodli, že se chtějí od Brna osamostatnit, došlo by k tomu nejdříve od roku 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...