Obří krajská nemocnice zatím nebude, proti Palasovi je i ČSSD

Ostrava - Krajské nemocnice v Moravskoslezském kraji se zatím slučovat nebudou. Bod, kterým se dnes sloučení mělo schvalovat, krajská rada z jednání zastupitelstva stáhla. Spojení sedmi nemocnic do holdingu prosazoval hejtman Jaroslav Palas (ČSSD). Klub krajských zastupitelů za ČSSD ale v úterý změnil názor a rozhodl, že bod z jednání úplně stáhne. Záměr údajně neměl podporu ani u vedení ČSSD. Proti je ale opozice i předkladatel - náměstek pro zdravotnictví za KSČM. Proti slučování vznikly v některých městech i petice.

„Problém slučování jsme odsunuli. Některá obecní zastupitelstva, například v Novém Jičíně a v Opavě, chtějí vědět, co to bude znamenat, chtějí vést ještě diskusi. Já pokládám za korektní, aby byly seznámeny s postupem kraje,“ řekl o přestávce jednání zastupitelstva Palas. Záměr sloučit nemocnice schválili zastupitelé na svém posledním jednání 23. března. Zároveň bylo dohodnuto, že na dubnovém zasedání zastupitelstvo schválí spojení nemocnic od 1. července.

„Na zastupitelstvu byla v březnu daná garance, že se celá věc dále rozdiskutuje. Nepředpokládali jsme, že mimořádné zastupitelstvo bude svoláno tak rychle, kde se to bude tlačit,“ řekla ČT po jednání zastupitelstva starostka Krnova a předsedkyně zdravotního výboru Alena Krušinová (ČSSD). Podle ní byli navíc zastupitelé ujišťováni, že je vše s pojišťovnami dojednáno a vše budou platit: „Dnes mohu otevřeně říci, že to není pravda. Když dojde k jedné velké nemocnici, budou platby daleko menší. To ovlivnilo při rozhodování hodně lidí z klubu.“ Opozičním zastupitelům se ale nelíbilo, že dnes rada materiál vyřadila z programu. „Proč o tom nechcete vést debatu? Kdy chcete mluvit s opozicí?“ ptal se Zbyněk Stanjura (ODS), který navrhl opětovné zařazení bodu do programu. Zastupitelstvo to však neschválilo.

Smyslem sloučení nemocnic mělo být zefektivnění jejich hospodaření tak, aby nebyly ve ztrátě. Opozice to ale od začátku kritizuje. Chce se ptát i na to, co bude s analýzou hospodaření nemocnic, kterou prosadili krajští radní za ČSSD. „Budeme požadovat vyvození odpovědnosti. Koncepce stála dva miliony korun a byla hozena do stoupy,“ rozčiluje se opoziční zastupitel Ivan Týle. Nemocnice jsou totiž zadlužené a jediná cesta, jak je z toho dostat, je spojení do jedné organizace - tak ve stručnosti znělo doporučení autorů analýzy, kterou si za téměř dva miliony korun nechal kraj zpracovat u firmy RGM Medical.

Otcem myšlenky na sloučení byl hejtman Jaroslav Palas. Nemocnice podle něj dál prohlubují svou ztrátu: „Za první tři měsíce vykázaly ztrátu 60 milionů korun.“ Situaci podle Palase zhoršuje i to, že vláda dává méně peněz zdravotním pojišťovnám. Hejtman uvedl, že v největší ztrátě jsou nemocnice v Novém Jičíně, Karviné a Opavě, na které se kraj zaměří. „Musíme udělat organizační změny takové, aby se v nemocnicích šetřilo. Dílčí změny v rámci úspor v těchto nemocnicích děláme už od podzimu,“ dodal Palas. 

Moravskoslezský kraj zřizuje osm nemocnic. Nemocnice ve Frýdku-Místku, Nemocnice s poliklinikou Havířov, Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, Nemocnice s poliklinikou v Novém Jičíně, Slezská nemocnice v Opavě a Nemocnice Třinec jsou příspěvkovými organizacemi a měly se podle záměru hejtmanství sloučit do jedné. Bílovecká nemocnice je samostatnou akciovou společností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...