Objev langobardského pohřebiště u Kyjova zřejmě přepíše učebnice

Kyjov - Rozsáhlý archeologický průzkum u Kyjova, při kterém se podařilo objevit na dvě stě padesát hrobů langobardského kmene z konce šestého století, v těchto dnech končí. Archeologové na tomto unikátním nalezišti našli nebývalé množství předmětů, které čeká zkoumání v laboratořích. Už teď to vypadá, že díky těmto nálezům se budou muset přepsat učebnice dějepisu.

Na místě mělo vyrůst parkoviště obchodního domu. Když ale stavebníci poprvé rýpli do země, bylo jasné, že parkovat se tu nejspíše nebude. Plocha totiž ukrývala pohřebiště, svým rozsahem a počtem nálezů u nás zcela unikátní.

„Podařilo se nám objevit okolo 250 hrobů. Nejde ale jen o ty langobardské, i když jich je samozřejmě většina. Odkryli jsme také zhruba desítku hrobů, které náleží nejstarší době bronzové, což je velmi unikátní záležitost,“ popsal nález archeolog Jaromír Šmerda. Hroby odborníci datují do doby přibližně dva tisíce let před naším letopočtem.

2 minuty
Archeolog Jaromír Šmerda popisuje význam nálezu langobardského pohřebiště
Zdroj: ČT24

Nálezy putují do laboratoří

Všechny vyzvednuté předměty včetně kosterních ostatků teď putují do laboratoře, kde je odborníci podrobí rozsáhlému výzkumu. „Díky výzkumu se rozšíří naše znalosti o technologiích a technikách, které byly využívány v době stěhování národů. Výrazně to obohatí poznatky archeologů i laické veřejnosti a umožní nám to rekonstruovat, jak tito lidé vůbec žili a v jakém životní prostředí se pohybovali,“ vysvětlil záměry výzkumu pracovník laboratoře Technického muzea v Brně Martin Hložek. „Zároveň budeme moci sledovat i některé věci, které se týkají postižení této populace tuberkulózou, a zjistíme, jací parazité trápili tuto společnost,“ dodal archeolog Jaromír Šmerda.

Jako první teď vědci zkoumají největší vzácnost – meč langobardského bojovníka s bronzovou hlavicí, který se dochoval téměř kompletní. Archeologové jej objevili na konci září společně se štítem a kopím v jednom z hrobů, který unikl pozornosti vykradačů. Langobardský bojovník byl kromě zbraní pohřben společně se svým koněm a psem, jednalo se pravděpodobně o aristokrata.

„Rozhodli jsme se, že ten meč budeme rekonstruovat. Přesně podle dobových technik vyrobíme kopii včetně dřevěné pochvy,“ řekl Martin Hložek.

Objev přepíše učebnice dějepisu

Předměty, které archeologové objevili, se zřejmě zaslouží o to, že se budou muset přepsat některé kapitoly učebnic dějepisu. Letopočty v nich uváděné totiž nesouhlasí se stářím věcí objevených v hrobech. „Doposud jsme na základě písemných pramenů předpokládali, že Langobardi odcházeli už od první půlky šestého století, ale je jasné, že tady museli zůstat mnohem déle – určitě je tam rozdíl padesáti až osmdesáti let,“ vysvětlil Jaromír Šmerda.

Jakmile nalezené předměty opustí laboratoř, plánují je archeologové představit veřejnosti na putovní výstavě věnované Langobardům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...