Obce na Vysočině bojují o lékařské pohotovosti

Jihlava - Od Nového roku se má výrazně omezit dostupnost lékařských pohotovostí. Například na Vysočině skončí 11 míst rychlé zdravotní pomoci a zůstane jich jen pět v krajských nemocnicích. Lidé se bouří a sepisují petice. Některá města chtějí provoz pohotovostí hradit ze svých rozpočtů.

Žďár nad Sázavou je město s téměř pětadvaceti tisíci obyvateli. Zdejší pohotovost, stejně jako 10 dalších v kraji, má od příštího roku zaniknout, kraj už na ně nedá ani korunu. Nemocní lidé budou muset jezdit do nejbližší krajské nemocnice, v případě Žďáru do Nového Města na Moravě. „Vycházíme z toho, že zhruba 75 až 85 % pacientů, kteří navštíví lékařskou pohotovost, nakonec stejně skončí v nemocnici,“ obhajuje postoj kraje Vysočina jeho mluvčí Jitka Svatošová.

Místostarostka Žďáru nad Sázavou Dagmar Zvěřinová však s omezením dostupnosti lékařské pohotovosti zásadně nesouhlasí. „My si myslíme, že to je moc rychlé zrušení pro tento region, už třeba proto, že v našem kraji žije velké množství starších lidí nad 60 let,“ říká.

Žďárští proto vezmou peníze z vlastního rozpočtu a minimálně šest měsíců budou pohotovost platit sami. Podobně uvažují i v dalších městech, například v Pacově nebo Chotěboři. „Na celý rok by byly potřeba tři miliony korun, ale uvidíme, jestli to bude nutné po celý rok,“ vysvětluje žďárská místostarostka.

„Naši občané sepsali jakýsi protest proti zrušení této služby v Humpolci a spádovém území,“ dokresluje situaci v regionu další ze žďárských místostarostů Tomáš Křišťan.

Pod peticí je více než 4000 podpisů a humpolečtí zastupitelé takový hlas lidu nechtějí brát na lehkou váhu. „Jedna z variant je, abychom podpořili zajištění lékařské pohotovosti uvolněním částky 400 tisíc pro první polovinu příštího roku,“ dodává Křištan. Místostarosta předpokládá, že návrh zastupitelstvem nakonec projde, a tak i město Humpolec bude službu v prvním pololetí příštího roku platit ze svého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...