O učební obory není velký zájem

Vysočina/Karlovarsko/Zlínsko – Přijímací zkoušky na střední školy se blíží a i letos platí, že uchazeč může podat tři přihlášky na různé studijní obory. Dlouhodobě malý zájem o učební obory chce Vysočina řešit nabídkou stipendií. O učební obory je malý zájem, protože většina rodičů upřednostňuje pro svoje děti vzdělání s maturitou, třeba i za cenu toho, že dítě střední školu sotva proleze. Podle učitelů i úřadu práce je to chyba, lidé vyučení řemeslu mají totiž větší šanci získat na trhu práce uplatnění. Naopak lidé s maturitou nebo i vysokoškoláci si potom dodělávají rekvalifikace.

Ze základních škol v kraji Vysočina vyjde letos 4 700 žáků, loni to bylo o 700 víc. A stejně jako v minulém roce je největší zájem o gymnázia a nejmenší o učební obory. „Klesá zájem o obory jako je krejčí, hodinář nebo pekař. Tam už jsme několik roků nenabrali,“ prohlásila radní pro oblast školství Kraje Vysočina Marie Kružíková. Ředitel SOŠ Třešť František Pospíchal doplnil: „Nejmenší zájem je tradičně o obor řezník–uzenář a doslova tragicky to vypadá u oboru krejčí. Už tři roky nemáme žádné zájemce do prvních ročníků.“

Kraj Vysočina nabízí nové obory. Cílem je přilákat studenty hlavně na řemesla, tak aby se udržela v regionu a s nimi i tradiční zaměstnavatelé. „Frekventantům těchto oborů nabízíme 700 korun měsíčně. Pokud budou mít dobré výsledky, čeká je na konci pololetí ještě bonus 1 000 korun,“ dodala radní Kružíková. Na své si v regionu přijdou sportovci fotbalisti, kluci i holky a také hokejisti. Vznikne totiž nový vzdělávací program se zaměřením na rozvoj sportu a trenérství. „Přijímat děti do prvních ročníků budeme na základě vysvědčení ze základní školy, otvírat budeme 7 maturitních a 4 učební třídy,“ vysvětlila zástupkyně ředitele pro praktické vyučování SŠOS Jihlava Helena Siwková. Na doporučení kraje Vysočina, tedy zřizovatele škol, budou žáci 9. tříd dělat přijímací zkoušky na šestnáct škol. Většinou se jedná o gymnázia.

7 minut
Reportáž Blanky Poulové, Marka Štětiny, Josefa Kvasničky
Zdroj: ČT24

Méně studentů

Karlovarský kraj doporučuje školám letos do některých oborů studenty vůbec nepřijímat, týká se to především gymnázií a ekonomických lyceí. Na střední školy se zde hlásí každý rok až o 300 studentů méně, kraj však zatím školy rušit nechce. Kraj proto doporučil všem ředitelům, aby některé obory omezili. „Týká se to oborů, které chceme tady v kraji zachovat, případně potlačit,“ uvedl radní pro školství Karlovarského kraje Vratislav Emler (nez.). Chebské gymnázium tak letos otevře místo dvou jednu třídu. Některé obchodní akademie uzavřou pro první ročníky, lyceum a průmyslová škola v Lokti přijme poloviční počet studentů. Ne všichni však přání kraje respektují, integrovaná škola v Sokolově si jeden ze dvou oborů navržených ke zrušení nechá. „Stavebnictví je pro nás jeden z klíčových oborů. Máme k němu veškerou infrastrukturu i kvalitní pedagogický sbor,“ zdůraznil ISŠ technická a ekonomická Sokolov Pavel Janus.

Školy, které doporučení kraje nebudou respektovat, se však žádných sankcí obávat nemusejí. „Bojím se jedné věci. Ředitelé budou mít problémy, pokud ty obory nenaplní,“ poukázal radní Emler. Kvůli malému počtu studentů letos nebudou střední školy v kraji pořádat přijímací zkoušky, výjimkou jsou pouze víceletá gymnázia.

A jak je to s přijímačkami na střední školy v jiných regionech?

Téměř by se dalo říct: co kraj, to jiný systém. Kraj Vysočina doporučil všem školám, aby dělaly přijímací zkoušky právě kvůli selekci dětí. Doporučení si však vzali k srdci jen někde, většinou se jedná o školy, kam se hlásí víc dětí, než škola může přijmout. Svůj model mají také například ve Zlíně.

Mít na základní škole samé jedničky a být úspěšný na školních olympiádách – to ještě loni na Zlínsku stačilo k automatickému přijetí na střední školu. Letos už přijímací zkoušky dělají bez výjimky všichni. Během jediného dopoledne je třeba vypracovat test z matematiky, češtiny a obecných předpokladů. Kdo jednorázovou zkoušku nezvládne, přijde o naděje. „Největší váhu mají sciotesty, tak asi 70 procent. Dále pak 20 procent obnášejí soutěže, olympiády a jazykové certifikáty, následně pouze 10 procent prospěch ze základní školy,“ potvrdil ředitel Gymnázia Lesní čtvrť Zlín Jan Chudárek.

Jako všude jinde i na Zlínsku budou děti odesílat maximálně tři přihlášky, budou však více taktizovat. Pokud se premianti dostanou ze tří pokusů na tři různé školy, znásobí napětí u horších žáků. „Mnoho uchazečů bude muset čekat na odvolání v rámci prvního kola na výsledky, případně bude muset absolvovat přijímací zkoušky ve druhém kole,“ poznamenal Jan Chudárek. Většina soukromých středních škol přijímací zkoušky naopak vypisovat nebude, žáky mohou dále přijímat výhradně podle svých kritérií.

Podle ředitelů středních škol jsou ale tři přihlášky na jednoho žáka moc. Je kolem toho velké papírování, velká agenda a problémy do poslední chvíle. Systém by ředitelé škol rádi změnili, mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Tomáš Bouška ale namítl: „V současné době neplánujeme žádné změny v počtu podaných přihlášek pro příští rok. Ani nepředpokládáme, že dojde ke změnám v povinných přijímacích zkouškách. To spadá do kompetence zřizovatelů a ministerstvo takovou věc plošně nařídit nemůže. Ani na gymnázia ministerstvo nechystá zavést povinné přijímací zkoušky, to ovšem také určují zřizovatelé. Plošně takový příkaz tedy ze strany ministerstva v příštím roce určitě nepřijde.“

Přihlášky musí rodiče nebo žáci devátých tříd přinést osobně nebo poslat na střední školy nejpozději do 15. března. Přijímací řízení tam, kde se bude vykonávat, budou pak naplánována na druhou polovinu dubna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...