O osudu osiřelého zámku hlasovali Zlíňané v anketě

Zlín - Vedení zlínské radnice hledá budoucí využití pro budovu zámku, ze které se příští rok odstěhují muzeum a krajská galerie. S nápady mohou přicházet i obyvatelé města. Do říjnové ankety uveřejněné v městském magazínu se jich zapojilo téměř šest stovek. Nejvíce z nich si v zámku přeje zachovat výstavní prostory a obnovit restauraci, která je zavřená od loňského podzimu kvůli vysokému nájemnému.

ě

Ještě před rokem platil zámek za oázu klidu v hektickém srdci Zlína, navíc s vyhlášenou restaurací. Kvůli rostoucím nákladům a vysokému nájmu ale její provozovatel městu koncem loňského roku vypověděl smlouvu. „Město tento nájem nemohlo snížit, protože tím by se dopustilo nepovolené podpory jednoho podnikatelského subjektu,“ vysvětlil mluvčí zlínské radnice Zdeněk Dvořák.

Jenomže opustit zámek se rozhodly také krajská galerie výtvarného umění a Muzeum jihovýchodní Moravy. „Prostory zámku absolutně nesplňují současné nároky na možnost regulace světelné hladiny, proto jsme se poohlédli po nových prostorách,“ uvedl ředitel galerie Václav Mílek. Z nevyhovujících prostor se obě organizace už příští léto začnou stěhovat do nového krajského institutu. Ten vznikne přeměnou areálu bývalých Baťových závodů za několik set milionů korun.

Lidé si v zámku přejí zachovat výstavní prostory

Co s osiřelým zámkem, se zlínská radnice bude muset rozmyslet co nejdříve. Jinak hrozí, že v příštím roce zůstane zcela bez užitku. Možnost přijít s vlastními nápady teď dostali také obyvatelé Zlína prostřednictvím dotazníku otištěném v říjnovém čísle městského magazínu. Vyplněných se jich vrátilo necelých 600, na jednání se zástupci magistrátu se tento týden dostavilo pouze dvacet lidí.

„Zklamaní nejsme. Je to vlastně poprvé, kdy se Zlín takovým způsobem pokusil zapojit do jednání o tak důležité městské stavbě i občany,“ řekl zlínský primátor Miroslav Adámek (TOP 09).

Z prezentovaných výsledků ankety vyplynulo, že lidé by nejvíce uvítali, aby zámek dál sloužil výstavám. Přáli by si také obnovení restaurace a jedním ze tří nejčastějších návrhů byla také obřadní síň. Dále by si obyvatelé v budově zámku dovedli představit například univerzitní sál, reprezentativní ubytování, hudební či společenský klub. Možnost, že by se zámek vrátil k původnímu historickému vybavení, vedení města spíše odmítá kvůli vysokým nákladům.

Radní se zavázali, že výsledek ankety a jednání se zájemci při svém rozhodování zohlední. Zda teď k anketě sáhnou i v případě dalších městských budov s nejistým osudem, kterých je ve Zlíně hned několik, však zatím nedovedou říct. Podobnou metodou byl už ve Zlíně vybrán projekt na úpravu Bartošovy čtvrti.

Čtyřkřídlý zámek Zlín se nachází v sadech Svobody v centru města. Stojí na místě původní tvrze, která byla přestavěna v 16. století do renesanční podoby. V polovině 18. století dostal zámek současný barokní vzhled. Do svého vlastnictví si jej město odkoupilo v roce 1929 a od 50. let 20. století slouží pro výstavní účely. Muzeum jihovýchodní Moravy tam umístilo například stálou expozici cestovatelů Zigmunda a Hanzelky nebo památník Františka Bartoše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...