Ostravice - Téměř čtyřicet odborníků se sešlo na Ostravici na druhém ročníku mezinárodní konference Vodní paprsek. Pořádá ji ostravský Ústav geoniky Akademie věd. Účastníci si předávali zkušenosti s moderní technologií řezání vodou. První vysokotlaké čerpadlo se u nás objevilo na konci sedmdesátých let v Praze. V Ostravě na půdě dnešního Ústavu geoniky začali vědci s výzkumem využití vodního paprsku téměř o deset let později. Od devadesátých let začala technologii využívat řada soukromých firem.
Voda působí na okolní prostředí, stéká po svazích a přetváří reliéf krajiny. Dokáže však také modelovat kovy, plasty, gumy nebo sklo. „Voda, která se natlakuje a proteče velmi úzkým otvorem, vytvoří vodní paprsek. Protože je velmi vysoká energie soustředěna do jednoho bodu, tak dochází k velmi silnému působení na materiál,“ popisuje zjednodušeně proces Libor Sitek z Ústavu geoniky. „Tato technologie je v porovnání s ostatními technologiemi starými i sto let celkem nová. Vše se děje v rámci jedné operace,“ dodává Przemyslaw Borkowski z technické univerzity v polském Koszalinu. Řezání vodou využívají pracovníci nejen ve stavebnictví, strojírenství, ale i v potravinářském průmyslu nebo v medicíně.
Pracovníci ostravského Ústavu geoniky technologii řezání vodou ještě zdokonalili a získali řadu mezinárodních patentů. „Jedná se o technologii tzv. pulzujícího vodního paprsku, je to generování 40 tisíc kapek za sekundu. Tato nová technologie výrazně zvyšuje intenzitu účinku toho paprsku,“ vysvětluje Josef Foldyna. „Technologie je vůči životnímu prostředí velmi šetrná. Protože se používá pouze voda a minerální látky, nevznikají žádné zplodiny,“ zdůrazňuje jeho kolega Libor Sitek.
