Brno – Poznat z pouhé řeči pacienta příznaky například Parkinsonovy choroby? Na bezbolestné a neinvazivní metodě vyšetření pracují vědci z Vysokého učení technického v Brně. Snaží se vytvořit počítačový program, který prostřednictvím analýzy řeči rozpozná některá neurologická onemocnění, a to i v raném stadiu. Řeč se podle brněnských vědců může stát při určení některých diagnóz podobně užitečným nástrojem jako třeba vzorek krve u jiných nemocí.
Nenápadné řečové projevy se objevují už ve velmi raných stadiích Parkinsonovy choroby. „Jsou charakterizovány tichou, monotónní řečí nebo například třesem a poruchou výslovnosti,“ vysvětlila neuroložka Irena Rektorová. Nemocní ale do ordinací obvykle přicházejí až ve chvíli, kdy jejich nemoc pokročila natolik, že je jejich okolí upozorňuje, že špatně mluví, a není jim rozumět. Parkinsonovu nemoc nelze léčit, lékaři ale umí mírnit její projevy a brzdit její postup. I v tomto případě platí, že čím dřív je nemoc odhalena, tím lépe pro pacienta. Právě se včasnou diagnózou by mohl pomoci výzkum vědců z VUT.
Myšlenka automatické detekce logopedických vad je stará asi šest let. Přibližně před rokem a půl se odborníci z Ústavu telekomunikací Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT a univerzitního Centra SIX začali věnovat tomu, jak se řeč mění v závislosti na neurologickém onemocnění. Spolupracují přitom s lékaři z Fakultní nemocnice u svaté Anny. „Vyšetření řeči a její fyzikální zpracování zatím nepoužíváme klinicky, ale jde o výzkumný projekt. Jsou v něm angažováni neurologové, logopedka, psycholožka a samozřejmě inženýři,“ dodala Rektorová.
Parkinsonova nemoc se může projevovat například hlasovým třesem, sníženou intenzitou hlasu, zvýšenou nosovostí, neúmyslnými pauzami, náhlým zrychlováním či zpomalováním, když pacient mluví. Celkem lze sledovat až několik tisíc různých parametrů řeči. Vědci nyní vytvářejí databázi nahrávek řeči pacientů s Parkinsonovou nemocí v různém stadiu, ale i zdravých lidí. „V další fázi řeč zpracujeme pomocí algoritmů, které z ní vypočítají určité parametry,“ vysvětlil vědecký pracovník z Ústavu telekomunikací VUT Jiří Mekyska. On a další 3 kolegové už zpracovali přibližně 120 nahrávek. „Jde rovnoměrně o zdravé a nemocné, ženy i muže. Na konci bychom chtěli mít v každé skupině 50 lidí, tedy dohromady 200 řečníků,“ upřesnil Mekyska.
- Parkinsonova nemoc má z počátku velmi nenápadné hlasové projevy zdroj: ČT Brno
- Vědci z VUT musí každou nahrávku okódovat zdroj: ČT Brno
Vysledované shodné znaky pak budou lékařům pomáhat s diagnostikou. I když vědci přiznávají, že jejich vynález nemůže plně nahradit úsudek lékaře, může jeho práci výrazně urychlit a usnadnit. Systém zatím testují lékařky ve Fakultní nemocnici u svaté Anny, kde ho používají ke sledování vlivu magnetické stimulace různých částí mozku.
Parkinsonova nemoc
Parkinsonova choroba je známá již od starověku. Poprvé však byla popsána roku 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem. Jde o degenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v určité části mozku. Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami. Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb.
Větší riziko výskytu Parkinsonovy choroby se vyskytuje u mužů a žen nad 50 let. Rozvinutí Parkinsonovy choroby však nelze předpovědět. Dosud neexistují důkazy, které by vysvětlovaly výskyt tohoto onemocnění. Léčba Parkinsonovy choroby není možná, existují pouze prostředky, které umožňují mírnit průběh nemoci. Touto nemocí dnes u nás trpí přibližně 10 až 15 tisíc lidí.
Mezi známé osobnosti trpící Parkinsonovou chorobou patřil například papež Jan Pavel II., umělec Salvador Dalí, boxer Muhammad Ali nebo herec Michael J. Fox.
Zdroj: Wikipedie
