Nový dokument ČT představí pět výjimečných příběhů lidí, kteří našli víru

Přesně po roce natáčení se na obrazovky dostává dokumentární seriál Příběhy obrácení. Představí divákům osudy několika mladých lidí, kteří změnili svůj život - stali se věřícími. Pořad sází na populární žánr docu-reality, do kterého se řadí i divácky oblíbený seriál Čtyři v tom. Dokument z tvůrčí producentské skupiny Patricka Diviše nemá v současné náboženské produkci obdoby.

Úsměvy pro kamery, skupinové focení a dojemné loučení, takový byl poslední natáčecí den nového dokumentárního seriálu ČT Příběhy obrácení. Pětičlenná skupina se loni viděla poprvé. V průběhu roku se jim kamery věnovaly samostatně, dohromady se potkali jen třikrát, přesto se mezi mladými protagonisty vytvořilo přátelství.

„Ani jsme nečekali, že bude tolik zvratů a tak hodně se posunou ve vnímání víry. Byl to pro ně opravdu nabitý rok a tím pádem i pro nás,“ prozradila režisérka Michaela Rozbrojová. Rok sledovala život Manuely, která byla na začátku natáčení před kamerami nejbojácnější. Postupně si ale zvykla. „Pořád jsem sice nervózní, ale už je to lepší,“ okomentovala poslední natáčecí den Manuela, která vstoupila do hnutí Hare Krišna, „ostatní z mého okolí mě chválili, že jsem odvážná. Já to ale neberu jako velkou věc.“

Natáčení si naopak nejvíc užíval Daniel, který k tomu přistupoval jako ke svojí televizní kronice: „Kdo má záznam, toho co prožil? Kdo bude mít tu možnost se na sebe po letech podívat? Po kom něco zbyde? Jsem vděčný, že jsem mohl být součástí.“ Během roku ho kamery zachytily třeba u křtu, při oslavách, ale i při pochybách nad smyslem víry.

Největší výzvou pro režiséry bylo zaznamenat vnitřní pocity u pětice respondentů konvertující k víře. Něco tak niterného jako je vztah k bohu totiž objektivy kamer dokážou zachytit jen stěží. Uvědomoval si to i režisér Ladislav Cmíral, který měl za úkol složit všechen natočený materiál do finálních šesti dílů. „Doufám, že se nám to povedlo. Zjistili jsme totiž, že se konverze projevuje i situačně. Diváci se tak můžou těšit i na okamžiky, kdy víra nabírá konkrétní podobu,“ prozradil Cmíral, který tím má na mysli například vstup Manuely do chrámu Hare Krišna. 

Podstatnou část dokumentárního seriálu budou tvořit videodeníky. Ty vytvářeli sami respondenti pomocí malých kamer. Díky této takzvané digitální zpovědnici získali autoři výpovědi, které by televizní štáb nedokázal natočit. „V nich právě celkem citlivě a intimně hovoří o věcech, kterých se Příběhy obrácení týkají. To znamená o své víře k bohu, o svém momentálním rozpoložení,“ vysvětlil Cmíral.

První díl Příběhů obrácení uvede Česká televize 25. května na kanálu ČT2. Následujících pět je na programu ve stejnou dobu v dalších týdnech. Podívejte se na stránky pořadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...