Ostrava - Druhý listopadový den lidé vzpomínají na zemřelé a hroby na hřbitovech jsou obsypané květinami a svíčkami. V tuto dobu jsou obzvlášť viditelné ty hroby, ke kterým už nikdo nechodí. V oblastech bývalých Sudet to bývají zarostlé a zpustlé hroby Němců. Jsou ale obce, kde památku svých bývalých sousedů ctí bez ohledu na dřívější konflikty.
Hřbitov v Bílovci. Z více než 1200 hrobů je jen pár desítek německých. O některé se starají čeští příbuzní nebo známí, jiné zůstaly obci. To, že tu Němci tvořili ještě před 70 lety většinu, už poznat není. V oblasti nazývané Kravařsko, německy Kuländchen, žilo před válkou až 85 procent Němců. Smířlivější pohled na minulost tady pramení i z toho, že mnozí z nich byli za války antifašisté. „Vždyť jsme tady žili po staletí, napřed žili všichni v pořádku a pak najednou bylo zle. Soused sousedovi nepřítelem. Já doufám, že ta doba už pominula,“ říká německá rodačka z Oder Dorothea Janů. V Odrách slova paní Dorothei, zdá se, platí. Sudetské Němce připomíná pamětní deska, náhrobky se jmény Franz, Walter nebo Julia jsou rozestavěné kolem. „My jsme se vlastně rozhodli, že tyto náhrobky i poté, co jejich příbuzní přestali dojíždět na hřbitov a přestali vlastně víceméně platit ty povinné hřbitovní poplatky, stáhnout do tohoto místa a vytvořit jakési pietní zákoutí,“ uvedl kurátor Městského muzea Odry Zdeněk Orlita. Teď radnice investuje do oprav památkově chráněné hrobky významné průmyslnické rodiny Gerlichů. „Nyní se snažíme tuto hrobku znovu sestavit zpátky s tím, že jsme potřebovali zpevnit neboli ztužit jednotlivé konstrukce,“ potvrdil památkář Radim Kravčenko. Pietní místo s hroby odsunutých sudetských Němců mají po vzoru Oder také ve Fulneku nebo v Suchdole.
