Některé bonsaje mají nevyčíslitelnou hodnotu, říká pěstitel

Kroměříž - V miniaturní verzi se dá vypěstovat téměř jakýkoliv strom, alespoň to tvrdí Josef Valuch ze Starého Města u Uherského Hradiště. Na kroměřížské výstaviště přivezl v rámci akce Floria sedm desítek bonsají ze své sbírky. Jedná se tak o největší autorskou výstavu bonsají v Evropě.

Barvy podzimu - na ty se Josef Valuch zaměřil, když vybíral exponáty pro výstavu. Předvedou se tak především listnaté stromy, ačkoliv k vidění bude i unikátní sbírka japonských smrků. Sedm desítek stromků je pouze třetina jeho celkové sbírky. Bonsajím se věnuje už 35 let. V průměru jsou stromky staré 100 až 150 let. Jeho nejstarší kousky ale pamatují dvě století.

Slovo bonsai pochází z japonštiny a ve volném překladu znamená strom v misce. Umění bonsají pochází z Číny, kde vzniklo před dvěma tisíci lety a bylo zdokonaleno v Japonsku.
Bonsaje jsou živým obrazem skutečné přírody. Nejedná se o druh stromu, který sám roste v této zakrslé podobě. Bonsai je miniaturní strom vytvořený určitým stylem pěstování z normálních druhů.

Zdroj: Bonsaje.eu

Za své bonsaje získal už nejedno ocenění u nás i v zahraniční. Po kroměřížské výstavě míří Josef Valuch do Francie a do Číny. Sám přiznává, že jde často o neprodejné kusy, ke kterým má osobní vztah. Odmítá proto prozradit jejich cenu. „Některé mají opravdu nevyčíslitelnou hodnotu. Ke starým stromům, které si sami vykopete v horách, snesete si je z výšky a staráte se o ně deset či 15 roků, máte nějaký vztah. Není to prodejní záležitost,“ uvedl Valuch.

Bonsajistické umění má dávnou tradici, před více než dvěma tisíci lety vzniklo v Číně a později se rozšířilo do Japonska, kde bylo výrazem nábožného uctívání přírody. Tehdy lidé věnovali tvarování bonsají mnoho času a tato činnost byla současně meditací, stejně jako meditovali u hotového stromu. Jednalo se však o venkovní bonsaje, které rostly na zahradách. V japonském obydlí se při slavnostních příležitostech vystavila nejkrásnější z venkovních bonsají, ale jen na přechodnou dobu. Postavili ji do zvláštního výklenku zvaného tokonoma. Vedle bonsaje umístili dva předměty – nástěnný obraz (svitek) a další předmět, např. pěkný kámen, malou sošku zvířete nebo člověka, který ladil s bonsají tvarem, barvou apod.

Zdroj: Bonsaje.eu

3 minuty
O pěstování bonsají hovoří Josef Valuch
Zdroj: ČT24

Zatímco v obchodě je běžnou bonsaj možné pořídit i za sto korun, exkluzivní kousky se v Japonsku prodávají za miliony eur.

V tuzemsku funguje i Česká bonsajová asociace, která sdružuje asi 250 členů. O kroměřížskou výstavu je zájem nejen mezi odborníky. V průměru ji navštíví šest tisíc návštěvníků denně. Floria v Kroměříži končí zítra v pět hodin odpoledne.

Kdy a kam na výstavu?

Přehlídka bonsají se koná v rámci podzimní prodejní výstavy Floria v Kroměříži. Brány výstaviště jsou otevřené od 9:00 do 17:00. Plné vstupné je osmdesát korun, děti a senioři zaplatí o dvacet korun méně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...