Nedělní dopoledne se seriálem Velké sedlo

V neděli 5. července začíná repríza seriálu Velké sedlo, které v roce 1986 natočilo ostravské studio tehdejší Československé televize na základě posledního scénáře Jaroslava Dietla. Seriál o pitné vodě a lidech kolem ní je snad trochu romantickou představou o vodohospodářích a jejich životě. V tehdejší době bylo zapotřebí ukázat divákům člověka silného, zásadového a zoceleného, který neustupuje přívalu problémů. A i když ztratí rodinu, stále se znovu staví na nohy.

Devět dílů seriálu Velké sedlo se soustřeďuje na soukromý život hlavních postav, řeší se partnerské konflikty, rozpady rodin apod. Hlavní postavu hrázného Jana Palyzy hraje Pavel Nový, další postavy obsadili například Ivan Vyskočil, Jana Krausová, Vítězslav Jandák, Jitka Smutná nebo ostravský herec Tomáš Jirman.

Vodohospodářské téma nebylo zvoleno náhodně. Ostravsko tehdy očekávalo velký nárůst spotřeby vody hlavně kvůli průmyslu, takzvaná sonda do náročného života vodohospodářů proto byla velmi aktuální. Vysvětlení potřebnosti výstavby nové přehrady se pak jevilo jako naprosto nezbytné.

Natáčelo se na Kružberku, na Žermanické přehradě i na přilehlé Moravici. Většina děje se odehrávala na vodním díle nazvaném Velké sedlo, ve skutečnosti Kružberku, přehrady postavené v 50. letech. Pro pamětníky může být zajímavé sledovat Kružberk před necelými třiceti roky. Některá místa už neexistují, jsou někde pod hladinou, protože byla zatopena v době, kdy vznikala nejmladší česká přehradní nádrž Slezská Harta. Voda přehrady zatopila z části celkem 6 vesnic.

Seriál Velké sedlo byl natočen podle posledního scénáře Jaroslava Dietla, který s ostravským studiem začal spolupracovat v době, kdy se z Prahy vysílala velmi populární soutěž „Hádej, hádej, hadači“, jíž byl autorem. Byl konec padesátých let a mezi Ostravou a Prahou ještě neexistovala spojovací retranslační trasa. A tak vznikl nápad, aby v téže době, kdy Praha vysílala „Hadače“ na svém okruhu, připravila Ostrava soutěžní verzi svou. Nápad se ujal a režisér Ivo Paukert prosadil do ostravského vydání „Hadače“ jako moderátora Josefa Kobra. Ten si vedl velmi zdatně a odborníci brzy dospěli k názoru, že ostravská verze je zábavnější a pro diváky přitažlivější víc než verze pražská.

Práce měl pražský scenárista v Ostravě až nad hlavu, po úspěšné soutěži následoval „Dispečer a děvčátko z kolonie“ s Josefem Kobrem, „Příběh středního útočníka“ s Jaromírem Hanzlíkem, „Velké sedlo“ s Vítězslavem Jandákem nebo soutěžní pořad „Studio U tří koníčků“.   

Dietl psal výhradně hercům na tělo. Dopředu přesně věděl, co je kdo schopen zahrát. Chodil pravidelně do studia, vysedával v režii, a hercům i celému štábu adresoval velmi zasvěcené připomínky.

Stejnou zkušenost s Jaroslavem Dietlem měl i režisér František Mudra, když točil Velké sedlo. I zde Jaroslav Dietl napsal hercům velmi čtivé texty. V průběhu natáčení však bohužel přišla z Prahy smutná zpráva, že srdce velkého autora selhalo a že Jaroslav Dietl už nikdy nic nenapíše.

Vysílání: od 5. července každou neděli v 11:05 na ČT1

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...