Eva Souhradová hovořila v pořadu Interview ČT24 z 18. července se Stanislavem Juránkem, který byl třetím hostem řady rozhovorů s hejtmany z českých zemí. Stanislav Juránek je hejtmanem Jihomoravského kraje a místopředsedou KDU-ČSL. Prostřednictvím telemostu odpovídal na otázky týkající se jak Jihomoravského kraje a jeho problémů, tak politiky KDU-ČSL.
„Nebojím se rozhodovat,“ říká hejtman Stanislav Juránek
Na vašich internetových stránkách máte motto: „I kdybych věděl, že zítra zanikne svět, zasadil bych ještě dnes strom.“ Dá se říci, že jste idealista?
Dá se říci, že jsem lesník, protože to je moje původní povolání. Toto je cesta, jak chci napravovat svět.
Po zkušenostech v politice byste své motto neaktualizoval?
Stejně tak jako se v lese musí sázet stromy, tak se o ně musí pečovat. Jsem optimista: každý člověk má v sobě dobré jádro jen je třeba ho zalévat.
Kde je hlavní význam vašeho kraje?
Určitě je krásné, že má Jihomoravský kraj 96,1 procenta všech vinohradů v České republice, takže je to jediný opravdu vinařský kraj u nás. Je to také kraj mnoha příležitostí - my jsme se jich chopili. Jde například o letiště, které přešlo ze státu na kraj a kde se nám podařilo vybudovat krásnou halu, která splňuje všechny podmínky EU. Je to také příležitost starat se o zdravotnictví trochu jinak než vypjatými spory, které jsou na celostátní úrovni. Například investujeme do krajské nemocnice – v současné době jde o nemocnici ve Znojmě. Pustili jsme se také do spolupráce s neziskovými organizacemi. Máme však dlouhodobé financování, o kterém se na celostátní úrovni už dlouho mluvilo. Doufám, že příklad našeho kraje přitáhne i další kraje a celostátní úroveň. Neziskové organizace, které se starají o nejpotřebnější, tak budou moci mít jako u nás smlouvu na pět let s možností prodloužení.
V souvislosti s letními měsíci jsou dvě věci, o kterých bych chtěl mluvit. Jedna se týká rodinných pasů, které lze právě při dovolených využít – u nás už je to dvanáct a půl tisíce rodin. Pak bych se rád zmínil o Brněnské přehradě, kde se systémově snažíme již čtvrtým rokem, abychom zlepšili rekreační podmínky v této oblasti. Investovali jsme do toho přes sto miliónů korun a chystáme další projekty.
Lidé si spojují Jihomoravský kraj hlavně s vinařstvím. S čím byste chtěl, aby si ještě spojovali váš kraj?
Patříme také mezi průmyslové oblasti. Náš kraj je rozdělen na dvě části. Na jihu je zemědělská část, kde máme vynikající zemědělství, které má jedno z nejvyšších hodnocení v Evropské Unii. Vinařství je pak jakási třešnička na dortu. Severní část kraje a hlavně město Brno je průmyslovým centrem. Daří se nám pokrývat průmyslové zóny v Brně i mimo Brno, důsledkem je výrazný pokles nezaměstnanosti zvláště v Brně, protože tam byla v minulých letech nezaměstnanost hrozivá.
Jak hodnotíte nezaměstnanost v kraji? Nezaměstnanost u vás z konce března je 8, 37 procenta, to je přes 53 tisíc nezaměstnaných. Co s tím chcete dělat?
Malinko se to v dalších měsících zlepšilo. Měli jsme velkou nezaměstnanost (přes 10 procent) ve městě Brně, která byla způsobena tím, že padla řada průmyslových podniků. Dnes je nezaměstnanost v Brně 6,7 procenta, a to je důležitý krok, který nám umožní nadále nezaměstnanost snižovat. Snížení nezaměstnanosti v Brně nejvíce pomohly investice. Na prvním místě jsou to japonské firmy, které přinášejí řadu pracovních míst. Pozitivní je, že jsou mezi nimi i vysokoškolská místa, což je pro nás obzvlášť důležité, protože po Praze máme největší počet vysokoškolských studentů. Bude jen dobře, když nebudou všichni odcházet mimo náš kraj, ale co nejvíce z nich tu zůstane. To je cesta ke snížení nezaměstnanosti v průmyslové části.
Nicméně máme stejné problémy jako má Ostrava, Ústí, Karlovy Vary v otázce pohraničí, které bylo původně vylidněno. U nás jde především o okresy Hodonín a Znojmo. Tam je potřeba dobudovat infrastrukturu, aby tam lidé mohli podnikat. Je zde zapotřebí vybudovat dálnice a silnice první třídy. To je úkol, který přesahuje možnosti kraje.
V této oblasti se snažíme také o propojení zemědělství s turistikou – děláme kroky pro zvýšení turistického ruchu. Věřím, že podobně jako v lázních za hranicemi v Laa nebo teď už i v Hodoníně, se nám podaří najít ten správný vrt. Do budoucna chceme tuto oblast velmi výrazně oživit.
Projekty, které jste zmínil, jsou jistě velmi finančně náročné. Jak se vám daří získávat peníze z fondů Evropské unie? Často bývá zmiňována přílišná byrokracie.
Jsme v období příležitostí a musíme se snažit zvláště teď, v letech 2007 – 2013 získat peníze na klíčové projekty, které v kraji máme. Podařilo se nám řadu projektů podporovat z fondů EU – silnice zvláště směrem k Rakousku, čističky odpadních vod nebo zmiňovaná letištní hala.
Máme před sebou šanci podělit se společně s krajem Vysočina o částku okolo 19 miliard korun. To je záležitost, která je v regionálním operačním programu velikou výzvou. Je to také veliký úkol pro naše dva kraje, aby se nám podařilo tuto částku smysluplně využít. Chystáme řadu velmi zajímavých projektů, doufám proto, že sedminásobek toho, co jsme dostali v minulosti, získáme.
Jednou z velkých investic Jihomoravského kraje byla investice do letiště v Brně-Tuřanech. Šlo o dvě stě miliónů, z nichž padesát přispěla Evropská unie. Jak chcete přilákat cestující, aby takto drahý terminál byl využíván?
Letiště je důležité nejen pro osobní, ale také pro nákladní dopravu. Tu se nám podařilo zvýšit tak, že je letiště v současné době na tom tak dobře, že na něj nemusíme doplácet, ale naopak velmi dobře prosperuje – takových letišť je v Evropě málo. To byl základ.
Další záležitost byla podmínka klíčových investorů, aby bylo možno létat osobní přepravou na brněnské letiště. Dnes tam pravidelně létají letadla z Prahy a Londýna. Na základě splnění této podmínky se rozhodli investovat.
Třetí věc je nejobtížnější z hlediska času. Máme představu, že přibližně do pěti až šesti destinací bychom měli létat pravidelně. V současné době létáme jen Prahu a Londýn. Tyto linky jsou určitě zajímavé, nicméně jsme hledali linku, která by létala mimo Evropskou unii: po mnoha jednáních začíná 22. července létat linka Moskva – Brno. Věřím, že tato linka vyvolá odvezu, aby se létalo i do jiných destinací.
Letiště má kapacitu tři milióny cestujících. Loni jich bylo odbaveno jen čtyři sta tisíc. Kdy si myslíte, že se přiblížíte plné kapacitě?
Není to jen čtyři sta tisíc, došlo k výraznému posunu. Předběhli jsme letiště v Ostravě-Mošnově, náš nárůst je nejdynamičtější ze všech malých letišť, které u nás působí. Chybí nám linky především do Francie a do Německa, protože v tomto prostoru je veliký zájem našich obchodních partnerů. Hledáme vhodné destinace v těchto zemích. Největší problém ale je v nalezení letecké společnosti, která se do toho začátku pustí, protože podmínky uvnitř Evropské unie jsou velice přísné.
Mediální pozornosti nemohla ujít vila Tugendhat. Víte jaký je posun v této kauze? Podaly už dědičky vily žalobu, o které informovaly?
Nevím, jak je to se soudní žalobou. Majitelem vily je město Brno. V každém případě se vedou odborné debaty, jak má být tato památka UNESCO opravena. V současné době je na kraji v jednání, jakým způsobem se budou obnovovat základy. Doufám, že zvítězí myšlenka, aby vila Tugendhat byla obnovena v prostorech a možnostech, v jakých byla postavena. Pevně věřím, že bude opravena.
Je to jedna ze dvou památek UNESCO, které v našem kraji máme. Tyto památky jsou jednoznačně cestou, kterou bychom se mohli otevřít turistům. Například japonští turisté totiž navštěvují na prvním místě jen památky UNESCO.
Kolik peněz si umíte představit, že kraj na opravu vily Tugendhat dá?
Snažíme se problémy s městem Brnem řešit souběžně. Zatím město Brno nepožádalo kraj o výpomoc. Spíše jde o to, aby byly práce co nejdříve zahájeny. Přesná suma ještě není známa, avšak určitě se to oproti původnímu předpokladu značně prodraží.
Souhlasíte s tím, že je tady morální právo na to, aby byla tato památka vrácena původním majitelům?
Jde o rozhodnutí města Brna, a to je jiné zastupitelstvo. Nechci do jejich rozhodnutí vstupovat. Mělo dvě cesty a rozhodlo se, že zodpovědnost za vilu Tugendhat převezme samo. Na nás jako na kraji je, abychom je vzali za slovo a upozornili je, že jde o významnou památku a že je ji zapotřebí co nejdříve opravit.
Rozum, síla, odvaha. To je heslo KDU-ČSL. Platí stále? V čem je tato strana odvážná a rozumná?
Určitě jsme odvážní ve vztahu k rodinám. Snažíme se to na krajských úrovních dávat jasně najevo. V jediném kraji, kde jsme tím silnějším partnerem v koalici, jsme prosadili víceleté financování neziskových organizací a pomoc rodinám ve formě rodinných pasů. Právě tyto kroky je třeba přenést na celostátní úroveň a být vždy těmi, kteří budou hájit rodinu a sociálně slabé.
Nebojíte se, že tyto kroky zastiňuje kauza vašeho předsedy Jiřího Čunka?
V žádném případě. Všechny orgány, které jsou součinné v této záležitosti, dají v krátké době svoje rozhodnutí. Vždy jsem se držel presumpce neviny. A ta má platit.
Má platit i ve chvíli, kdy je obviněn člen vlády?
Nemám co na svém přesvědčení měnit. Mám zkušenosti z našeho kraje, které se dají ještě dohledat. U všech obvinění se prokázalo, že jsou lichá; ať už šlo o náměstka hejtmana nebo starostu.
Neobáváte se tedy, že Jiří Čunek poškozuje KDU-ČSL?
Je zapotřebí nechat rozhodnutí na orgánech, které to mají na starosti. Je zapotřebí odlišit moc výkonnou od moci, která se zabývá právem. To je jeden z pilířů demokracie a já v něj věřím.
Neděsíte se výsledků preferencí, které byly v posledních měsících uveřejňovány? Čísla jsou občas velmi nízká – jednou to bylo 4,7 procenta.
Jsem člověk, který s těmito čísly pracuje – dokonce na to mám částečné vzdělání. U preferencí je důležité přečíst, co přesně všechno říkají. Nejsem spokojen ani s osmi procenty, které se objevují v Jihomoravském kraji. KDU-ČSL musí dát takovou nabídku, aby ji mohli lidé volit nejen u nás, ale i v celé republice. Je potřeba hledat takovouto cestu. V rámci KDU-ČSL se ji snažím hledat i na celostátní úrovni.
Odcituji z komentáře na internetu od právníka a politologa Milana Hamerského: „…Juránek je virtuózem ve vyhýbání se nepříjemným či konfliktním situacím a problémům. Zato jej každý týden potkáte na setkání s občany, tu se něco otvírá, tu je nějaké výročí apod… Juránek nemá vize ani silné názory. Je mistrem v přebírání nápadů potom, co pro ně někdo jiný získá širokou podporu…“ Co říkáte tak ostrému hodnocení vaší osoby?
Nesdílím tento názor a konzultoval jsem to lidmi. Myslím, že situace začátku krajů neumožňuje žádnému hejtmanovi v této republice, aby byl někým, kdo něco přebírá, protože všechno je nové a je třeba řešit všechny problémy ze dne na den. Jsem rád, že se nám daří řešit problémy v Jihomoravském kraji docela dobře. Měl jsem i to štěstí-smůlu, že jsem řešil také nejvíce problémů, které se týkají krizového řešení. Tam je funkce hejtmana nezastupitelná. Nebojím se rozhodovat, nebojím se jít do vážných problémů. Dávám však přednost hledání domluvy před přehlasováváním. V zastupitelstvu Jihomoravského kraje se to docela daří.
Kam bude směřovat vaše další politická kariéra po vypršení mandátu hejtmana v roce 2008? Budete dál postupovat po stranickém žebříčku?
Dávám jednoznačně přednost Jihomoravskému kraji před celostátní politikou. Tak mě nenajdete ani na kandidátce do Senátu ani do Poslanecké sněmovny. Najdete mne jen na kandidátce do Jihomoravského kraje.
(redakčně kráceno)
