Brno - Česká antarktická výprava, která má na jižním pólu trvalou stanici, končí v letošním roce svou misi. Na cestě zpět do České republiky jsou poslední z patnácti členné výpravy. Všichni odborníci z expedice na ostrov Jamese Rosse jsou z Masarykovy univerzity v Brně, České geologické služby, někteří z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Univerzity Palackého v Olomouci. O významu polární výpravy svědčí i zájem korunního prince Charlese, který se s polárníky a výsledky jejich výzkumu hodlá seznámit při své pondělní návštěvě Brna.
Expedice začala druhého ledna a zkoumá důsledky změny klimatu na flóru nejchladnějších částí zěmě. V letošním roce dostali slovo i mikrobiologové a odborníci na mikroklimatologii. „Sledujeme například, jak antarktické mechy a lišejníky reagují na zvýšenou teplotu prostředí pomocí komor instalovaných v terénu,“ popsal výzkum Miloš Barták, zástupce vedoucího expedice pro staniční provoz.
Vědci pracovali převážně v okolí Mendlovy polární stanice. pohybovali se přitom nejdále deset až patnáct kilometrů od své základny. Na vodní výpravy používali nafukovací čluny. Žádný z polárníků nemusel absolvovat speciální přípravu na život v odlehlých končinách planety. Téměř všichni už mají z pobytu na pólu zkušenosti.
„Každý den začíná snídaní v osm hodin ráno. Od devíti hodin začínají lidé pracovat na svých úkolech,“ shrnuje průběh dne polárníků Kamil Láska, který byl vedoucím expedice v letošním roce. Dodává, že program výzkumu je z velké části ovlivněn počasím: „Pokud si člověk předchozí den něco naplánuje, tak se to většinou změní a nepodaří. Plány se tedy tvořily až při snídani.“
O chod stanice se starají všichni členové expedice. Střídají se v pravidelných službách. „Na stanici je takový režim, že se střídají služby v kuchyni, což jsou vždy vybrané dvojice, které jsou za přípravu pokrmu zodpovědné. Máme k dispozici základní sortiment potravin, pečeme si vlastní chléb. Další invence je na jednotlivcích. A záleží na tom, kolik mají času,“ dodal Láska.
Už dnes přitom mohou polárníci předložit některé výsledky svého bádání. „V místě našeho výzkumu probíhá globální oteplování. Dají se pozorovat úbytky pevninských ledovců a úlomků ledu z šelfů,“ popsal Miloš Barták.
V pondělí pak svůj projekt představí princi Charlesovi, následníkovi trůnu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, který navštíví Masarykovu univerzitu v Brně.
