Praha - Národní muzeum jako dárek ke 190. výročí svého založení věnuje svým návštěvníkům volný přístup do všech svých expozic. Bez lístku si lze prohlédnout sbírky muzea v úterý 15. dubna. Národní muzeum za dobu své existence nashromáždilo a zdokumentovalo miliony předmětů dokládajících nejrůznější aspekty vývoje na Zemi.
Národní muzeum shromažďuje poklady už 190 let
Každoročně do jeho hlavní budovy na pražském Václavském náměstí zamíří přes 400.000 návštěvníků. Patrně nejobdivovanějším a nejznámějším muzejním exponátem pro několik generací zůstává úplná kostra plejtváka myšoka zastoupená v zoologické expozici. Kostra je v budově Národního muzea od roku 1891, kdy byla budova postavena.
Muzeum vzniklo v roce 1818 z iniciativy několika významných příslušníků české šlechty, a to zejména Goethova přítele Kašpara ze Šternberka, nejvyššího purkrabího hraběte Františka Antonína Kolovrata a hraběte Prokopa Hartmana. Vlastenecké muzeum v Čechách, jak se tehdy jmenovalo, mělo zpočátku charakter soukromých neveřejných sbírek s hlavním zaměřením na přírodovědu. Jeho prvním sídlem byl Šternberský palác na Hradčanech, v současnosti jsou jeho pracoviště roztroušena ve více než 70 objektech Prahy a dalších měst.
Jednoznačně nejnavštěvovanějším objektem muzea je centrální novorenesanční budova v horní části Václavského náměstí. Budova obdélníkového půdorysu s ústřední schodištní dvoranou byla vystavěna v duchu národního obrození v letech 1885-1890 nákladem 1,935.000 zlatých. K poctě předních osobností národa slouží její ideové centrum - Panteon, završený nepřehlédnutelnou kopulí, jež vytváří vertikální dominantu Václavskému náměstí. Za celkovou koncepcí ztvárnění exteriérů i interiérů stál architekt a stavitel Josef Schulz.
Největším nedostatkem budovy (vyhlášené v roce 1962 národní kulturní památkou) se již krátce po dostavbě ukázala být její malá funkčnost a malá kapacita depozitárních prostor. S problémem nepostačujících prostor se centrální muzejní instituce ČR, jejíž hlavní sbírkotvornou funkci určuje zákon, potýká dodnes. Současný ředitel muzea Michal Lukeš byl ale v tomto směru úspěšný: na podzim 2006 byla vládním usnesením muzeu převedena do užívání budova bývalého Federálního shromáždění.
Současně s novým zázemím se připravuje několikaletá generální rekonstrukce hlavní budovy, která by měla být s vedlejší budovou bývalého parlamentu propojena tunelem. V posledních letech získalo muzeum ještě velké depozitární prostory v Terezíně a novou budovu Přírodovědeckého muzea v Horních Počernicích.
Organizačně se muzeum sestává z pěti odborných složek: Historického a Přírodovědeckého muzea, Knihovny Národního muzea, Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur (druhá nejnavštěvovanější expozice) a Muzea české hudby. K posledním nově otevřeným stálým expozicím patří především České muzeum hudby v Karmelitské ulici (2004), Národopisné muzeum - Musaion (2005) ve zrekonstruovaném Letohrádku Kinských a Muzeum české loutky a cirkusu v Prachaticích (2006).
Příspěvková organizace ministerstva kultury zaměstnává zhruba 500 osob a od roku 1999 hospodaří se ziskem. Pod Lukešovým vedením vznikla nová koncepce rozvoje muzea či jednotný grafický manuál. Muzeum se mediálně zviditelnilo a zvýšená propagace přinesla své ovoce v podobě vysokého počtu návštěvníků. V roce 2006 jich muzeum ve všech svých expozicích uvítalo 568.000.
V poslední době u diváků bodovaly například výstavy: Lovci mamutů, Voda a život, Zlaté časy médií nebo Fotbal! 1934-2004. V roce 2001 šokovala veřejnost výstava Světlo pro Prahu, která ukazovala rozkládající se těla mrtvých ptáků posbíraných pod sloupy elektrického vedení.
Budova Národního muzea