Brno - Fakultní nemocnice Brno přestane provozovat tkáňovou banku, která připravuje asi 80 procent tkáňových transplantátů používaných v českých nemocnicích. Banka přejde do akciové společnosti Národní tkáňové centrum. Motivem pro vznik Národního tkáňového centra byl nový zákono tkáních a buňkách, který zpřísnil nakládání s transplantáty.
Náměstek Šnajdr v rozhovoru pro ČT: Tkáňovou banku jsme zachránili
Kdyby se tkáňová banka měla upravit, aby její provoz vyhovoval, stálo by to podle ředitele Fakultní nemocnice Brno Romana Krause desítky milionů korun. Většinovým akcionářem Národního tkáňového centra je podle Krause stát,
vlastní asi 51 procent akcií. Jeho soukromým partnerem je ve společnosti
firma PrimeCell. Někteří odborníci krok státu kritizují a považují ho za nešťastné a netransparentní řešení.
Náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr v rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že těmito kroky tkáňovou banku stát zachránil před uzavřením.
GALERIE
videogallery_000143829
Jak si stát teď pohlídá Národní tkáňové centrum?
Stát je většinovým vlastníkem tohoto společného podniku, to znamená, že stát jedná prostřednictvím Fakultní nemocnice Brno a má dohled nad některými činnostmi, které dříve provozoval a nad některými, a to především, novými činnostmi, které neprovozoval a na které má patentová práva soukromý partner. Tento společný podnik byl vytvořen zcela transparentně, legálně a stát má veškerá kontrolní práva z titulu své majoritní účasti. Stát má zastoupení i v dozorčích orgánech.
Proč zrovna PrimeCell, neexistuje jiná firma, která by do toho chtěla jít?
PrimeCell je držitelem patentových práv buněčných a nanotechnologických. Principem tohoto spojení není jen záchrana tkáňové banky, která by díky nové legislativě musela být zavřena, ale principem této spolupráce je výroba buněčných technologií a nanotechnologií a jejich použití pro české zdravotnictví. Jedná se o věci, které jsou špičkové nejen na úrovni České republiky, ale i na úrovni střední Evropy. Toto propojení a možnost státní nemocnice participovat na výrobcích a patentech tohoto soukromého subjektu je pro soukromou nemocnici výhodné a nemocnice z toho bude těžit. Je to partnerství, do kterého na jedné straně určité know-how přináší nemocnice, ale stejné know-how přináší soukromý partner a proto toto partnerství vzniklo.
Jediná alternativa: dovoz ze zahraničí
Nemůže to ohrozit trh s tkáněmi? Osmdesát porocent zajišťovala Tkáňová banka v Bohunicích. Nehrozí vývoz do zahraničí nebo zdražení?
Já myslím, že je to přesně naopak. Kdybychom tento krok neudělali, tak tkáňové bance by kvůli nové legislativě hrozilo uzavření. Pak by byla alternativa dovoz ze zahraničí. Já vás ujišťuji, že dovoz by byl násobně dražší než tuzemská produkce. To, co jsme zde vytvořili, je ekonomicky výhodné pro nemocnici a je to výhodné i pro pacienty a zdravotnická zařízení.
Přesto, podle některých informací je reálné, že se produkty díky té investici zdraží. Provoz něco stojí, promítne se to ve výsledku?
Evropská unie zásadním způsobem zpřísnila pravidla pro nakládání s tkáněmi a buňkami a Česká republika na to prostřednictvím nového zákona musela reagovat. Tím pádem se pro všechny tkáňové buňky zvýšily bezpečnostní a kvalitativní požadavky. A nemocnice sama by nebyla schopna investovat v řádech set miliónů v tak krátkém čase.
Stát na takovou investici také nemá?
Ministerstvo zdravotnictví má limitované zdroje a v Brně investujeme poměrně masivně, jak do Fakultní nemocnice, tak do Masarykova onkologického ústavu. Je mýlka to, co napsaly Lidové noviny, že hlavním principem této spolupráce je pouze investice do stávající Tkáňové buňky. Lidové noviny opominuly sdělit, že součástí této dohody je výroba preparátů na buněčných a nanotechnologiích. To znamená výroba něčeho, co je budoucností medicíny. Nemocnice tím získává něco, co v minulosti neměla.
Výběrové řízení neproběhlo. Vy jste se oslovili navzájem jako partneři?
Nejedná se o dodávku něčeho. Je to dohoda dvou partnerů o tom, že vytvoří nějakou společnou aktivitu.