Nadia Comaneciová - sportovkyně století

Onesti (Rumunsko) - Vládla gymnastickému světu, byla vůbec první držitelkou nejvyššího možného počtu bodů – desítky. Pětkrát se stala olympijskou vítězkou. Jedna z nejslavnějších gymnastek světa Nadia Comaneciová se narodila 12. listopadu 1961. V sedmdesátých letech byla hvězdou a výkladní skříní komunistického Rumunska. Pár týdnů před pádem železné opony ve svých osmadvaceti letech ale emigrovala do Spojených států a stala se celebritou.

Comaneciová, jež dostala křestní jméno podle hrdinky sovětského filmu, se narodila ve městě Gheorghe Gheorghiu-Dej, které se dříve jmenovalo a nyní opět jmenuje Onesti. V šesti si ji vybrali slavný maďarský trenér Béla Károlyi a jeho žena Marta do gymnastické přípravky.

Opravdovou hvězdou se stala v roce 1976 na olympiádě v Montrealu. Jako čtrnáctiletá získala tři zlaté, stala se absolutní vítězkou olympijského gymnastického klání a hlavně, jako vůbec první gymnastka v historii, ohromila ziskem nejvyššího možného počtu bodů - dvěma desítkami za cvičení na bradlech. „Když Nadia cvičila, dotkla se vaší duše, místa ve vašem srdci. Čas se na moment zastavil,“ říkávala Kathy Kellyová, šéfka amerických gymnastek.

V letech 1975, 1977 a 1979 si připsala tituly absolutní mistryně Evropy a ve sbírce úspěchů má dalších 11 zlatých medailí z finále na jednotlivých nářadích. Na moskevské olympiádě 1980 ještě vybojovala dvě zlaté medaile, v létě 1981 získala na světové univerziádě pět zlatých medailí. Během exhibice v USA ve stejném roce ale emigrovali její trenéři Károlyiovi a od té doby režim Comaneciovou do zahraničí příliš nepouštěl. Na MS v roce 1981 tak už nepřijela, byť jí ještě nebylo dvacet.

V dalších letech Comaneciová trénovala reprezentaci, působila jako rozhodčí. V Rumunsku ji prý ukazovali při státních návštěvách jako cvičené zvíře. V roce 1989 se rumunská gymnastka rozhodla za dramatických okolností emigrovat. Americká média to později nazvala útěkem desetiletí. „O útěku z Rumunska jsem moc nepřemýšlela. Bylo to okamžitého rozhodnutí. Ani jsem pořádně nevěděla, do čeho jdu,“ vzpomínala.

Comaneciová se ve Spojených státech stala celebritou a vzala si bývalého amerického gymnastu Barta Connora. Comaneciová, která má od roku 2001 i americké občanství, nyní s manželem vede gymnastickou akademii. V roce 2000 byla zvolena sportovkyní století a stala se vůbec prvním sportovcem, který přednášel v OSN. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...