Praha/Hrabyně – Zaměstnavatelům se s novelou zákona o zaměstnávání zdravotně postižených výrazně snížil státní příspěvek na zaměstnávání těchto lidí. Někteří ze zaměstnavatelů se ocitají na pokraji provozuschopnosti. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09) změnu nechystá.
Nad chráněnými dílnami se stahují mračna
Od července 2012 dostává každý zaměstnavatel na postiženého člověka 8 tisíc korun, čímž se dosavadní částka o tři tisíce snížila. V prosinci pak ministryně potvrdila, že o problému ví a chybu napraví novelou, kterou přislíbila předložit do vlády v průběhu prvního čtvrtletí 2013. Koncem března ale konstatovala, že v chystané novele zákona příspěvek navyšovat nehodlá.
Nejistá budoucnost straší třeba pracující tělesně postižené v Hrabyni na Opavsku, zdejší chráněné dílny jsou s padesáti zaměstnanci největší v České republice. Fungují od začátku devadesátých let. Majitelé považují stávající situaci za likvidační. „Už v loňském roce jsme v podstatě vyčerpali rezervy, které jsme měli. Pokud se to nevrátí na původní úroveň, tak to můžeme rovnou zavřít,“ tvrdí majitel Josef Klimeš.
Jarmila Holušová, zaměstnankyně chráněné dílny: „I postižený člověk má právo se zapojit do normálního života.“
Blíží se i zrušení institutu osob se zdravotním znevýhodněním
První místopředseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) Jiří Morávek před několika dny upozornil na nevýhody, které vyplynou z chystaného zrušení institutu osob se zdravotním znevýhodněním. Tyto osoby nepobírají žádné podpůrné dávky, ale zaměstnavatelé na ně mohou čerpat příspěvky od státu. Těchto osob je podle něj 45 tisíc a do konce roku ještě mohou jejich zaměstnavatelé čerpat příspěvky na jejich zaměstnanost. „Ve velké míře už ale vidíme, že jsou propouštěni, jakmile platnost dochází a nelze ji obnovit,“ prohlásil Morávek a poukázal na nečinnost ministerstva. „Doufáme, že se tento problém vyřeší, protože po roce 2013, kdy končí tento institut, bude na dlažbě 45 tisíc lidí,“ prohlásil Morávek.
Podle rady se také snížily dávky, což uvrhuje jejich příjemce do větší chudoby. Náměstek pro sociální politiku MPSV David Kafka ale podobné tvrzení odmítl. Změna systému podle něj byla nutná, ten dřívější označil za historický, nepraktický a nespravedlivý. Podle něj byly radou kritizované reformy s NRZP před sepsáním permanentně konzultovány.