Na výboru prokletého polského básníka Wojaczka pracovalo 13 překladatelů

Ostrava – Ostravské vydavatelství Protimluv vydalo výbor z tvorby polského prokletého básníka Rafala Wojaczka, který roku 1971 spáchal sebevraždu. Bylo mu teprve dvacet pět let. Během života mu vyšly dvě sbírky básní, které mu přinesly uznání za života i posmrtný obdiv. Byl to ryzí umělec s fenomenální pamětí, ale také bohém, pijan a běs, kterého nemohl zachránit ani pobyt v psychiatrické léčebně.

Výběr ostravského vydavatelství nese název Který nebyl. Wojaczkovy texty vycházely v Česku již v osmdesátých letech v samizdatech, a to především díky Janu Anonínu Pitínskému a Václavu Burianovi. „Do práce na stávajícím reprezentativním knižním výboru se zapojilo celkem třináct překladatelů a překladatelek. Vedle Buriana a Pitínského například Viola Fischerová, Janusz Klimsza, Vít Slíva, Bohdan, Trojak, Miroslav Zelinský,“ uvedl šéf Protimluvu Jiří Macháček.

Křest sbírky bude 21. února v Café Fra v Praze a 22. února v klubu Fiducia v Ostravě.

Wojaczek se narodil 6. prosince 1945 v malém židovském městečku Mikulově. Básně psal už na střední škole v Kedzierzynu. Začal studovat polonistiku na Jagellonské univerzitě, ale školu opustil a přestěhoval se do Vratislavi. Vydělával si občasnou dělnickou prací, ale hlavně žil z pomoci rodičů a literárních stipendií. První sbírku s názvem Sezon vydal v roce 1969, druhou - Inna bajka o čtyři roky později. Posmrtně mu vyšlo dalších šest knížek.

Wojacezk se stal legendární postavou opředenou zvláštní aurou. „Rytmus jeho básní se často podobá rouhavé, vulgární a darebácké litanii, přesto však jsou svaté, stejně jako heretik či padlý anděl. Svou smrtí Wojaczek zároveň podporuje stesk po ztraceném květu polské mládeže,“ napsala polská publicistka Krystyna Mogilnicka v roce 2006. Ta také zdůraznila, že fascinující na Wojaczkově osobnosti je to, že nikdo neodděluje jeho poezii od skutečného života.

Jeho příběh zfilmoval v roce 1999 slavný polský režisér Lech Majewski. Černobílý snímek se jmenuje Sanatorium a vychází také z jeho zápisků z psychiatrické léčebny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...