Na místě romského sběrného tábora bude asi jen památník

Praha - Ministerstvo školství (MŠMT) couvá od záměru vybudovat na místě bývalého romského sběrného tábora v Hodoníně u Kunštátu mezinárodní konferenční centrum. Kvůli škrtům v rozpočtu proto ministr školství Josef Dobeš (VV) v úterý ponese na vládu návrh, aby místo centra vznikl jen památník obětem romského holokaustu. Ministr přitom ještě loni v červenci sliboval, že peníze najde. S novými prostorami také počítalo Muzeum romské kultury, mělo jít o první informační středisko romského holokaustu na světě.

„Vybudování velkého Mezinárodního vzdělávacího a konferenčního centra v odlehlém místě u lesa není variantou ekonomickou a především pak udržitelnou bez trvalých zvýšených výdajů ze státního rozpočtu,“ uvádí zpráva ministerstva školství. Ministerstvo prý má vzdělávacích prostor po republice dostatek. „Památník rovněž důstojným způsobem doplní pietní místo, které spravuje Muzeum romské kultury,“ konstatovali úředníci.

O vybudování konferenčního centra rozhodla vláda před dvěma lety. Na odkup a přebudování rekreačního střediska Žalov, které stojí na místě bývalého romského tábora, proto schválila 98,5 milionu korun. Ministerstvo však pouze odkoupilo areál, za zbývajících 71 milionů chce vybudovat památník, příjezdovou cestu a areál spravit.

Sběrným táborem v Hodoníně u Kunštátu prošlo za války 1 300 Romů včetně starých lidí, žen a dětí. Kvůli katastrofálním podmínkám ubytování i stravy a tyfové epidemii jich za rok fungování 207 zemřelo. Ostatní byli převezeni do vyhlazovacího nacistického tábora v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo asi 580 z původních 6 000 českých a moravských Romů.

Na vzniku centra se však mělo úzce podílet i brněnské Muzeum romské kultury. „Mají odlišnou představu využívání prostor areálu Žalov a chtěli hlouběji provázat činnost Muzea romské kultury s nově zakládaným zařízením,“ uvedli úředníci z MŠMT. Pokud prý muzeum potřebuje rozšířit kapacity, musí to řešit s ministerstvem kultury, pod které patří.

Památník by byl detašovaným pracovištěm Pedagogického muzea J. A. Komenského, které spadá pod ministerstvo školství. Pokud vláda záměr posvětí, ministerstvo chce pak ve spolupráci s akademiky a dalšími odborníky na romskou problematiku připravit konečný projekt a rozpočet.

Na místě zatím stojí jedna zchátralá původní budova protektorátního baráku. Ta by měla být zrekonstruována, další prostor pro stálou expozici by měl vzniknout v nově přistavené budově - replice původní stavby. Kromě toho má zde vyrůst informační centrum a zázemí pro zaměstnance. Areál by měl sloužit ke vzdělávání o novodobých dějinách Romů, kromě výstav by se zde měla pořádat i promítání nebo diskuze zaměřené na multikulturní tematiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...