Muzeum v Třinci představuje Gejšu a samuraje

Jen pár kroků od hluku a špíny železárenských provozů našlo teď na čtyři měsíce místo jemné japonské umění. V tamním muzeu Třineckých železáren a města Třince jsou vystavené vzácné exponáty ze sbírek Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur v Praze. Tématická výstava se jmenuje Gejša a samuraj.

Třinec je po Praze první město, do kterého výstava Gejša a samuraj dorazila. Kvůli nedostatku prostoru je trochu menší než v Národním muzeu, ale i tak návštěvníkům nabízí asi tři sta originálních exponátů.

„Nejstarší exponát je ze 16. století. Je to meč, který je v pochvě z 19. století. Ze 16. století je zde také záštita. Jinak jsou to především exponáty z 18. a 19. století,“ uvedla vedoucí Muzea třineckých železáren a města Třince Eva Zamarská.

2 minuty
Reportáž Petry Sasínové
Zdroj: ČT24

Výstava ukazuje především věci, které gejši a samurajové potřebovali ke každodennímu životu, které nosili. Pro statečného japonského bojovníka byl nejdůležitější dokonalý meč. Gejšu obklopovaly věci, které vyplývají z jejího úkolu společnice – musela být krásná, duchaplná a mít dokonalé chování.

„Gejša musela mít vždy nádherný a upravený účes. Protože v tom účesu měla všelijaké sponky, ozdoby, tyčinky, tak bylo žádoucí, aby chvíli vydržel. Proto měla speciální podhlavníky na spaní. Jsou nejen vypolstrované, ale jsou i z porcelánu, dřevěné. Dnešní dámy my asi tohle těžko podstupovaly. Gejši prostě musely pro parádu i trpět,“ vysvětluje Zamarská.

Kromě různých součástí garderoby s sebou gejši nosily i elegantní soupravy nádobí na čaj, rýžové víno saké i jídlo. Měly speciální krabičky na tabák a dýmky, protože mnohé rády kouřily.

„Na výstavě je zastoupeno hodně různých dýmek. Také jsou tady vějíře, slunečníky, kimona, pásy, dřeváky. A máme tady taky jednu zajímavost – dřevák s roličkou. V tom nechodily gejši, ale kurtizány. Proto ta rolnička, aby bylo hned jasné, o koho jde. Protože gejša nebyla kurtizána, ale všestranná společnice,“ říká Zamarská.

Výstava Gejša a samuraj bude v třineckém muzeu do 27. května. Pak se stěhuje na brněnský Špilberk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...