Brno - Kytary, ešusy či vlajky. Věci nezbytné pro tramping a tradiční táborákové písně připomíná mobilní muzeum trampingu. Jeho zakladatelé tím chtějí uchovat alespoň malou vzpomínku na dnes již upadající životní styl. Zájemci si mohou dochované věci prohlédnout na brněnských veletrzích cestovního ruchu.
Z gramofonu se ozývají slova trampské písně. „Dnes má princezna není zas tak líbezná, když tu stojím sám a žízeň mám…“. V blízkosti ale neplápolá oheň a na nebi nesvítí hvězdy. Okolo chodí desítky lidí a zvědavě nakukují. Na brněnských veletrzích cestovního ruchu totiž vzniklo mobilní muzeum, které má pomoci obnovit slávu dnes umírajícího trampingu.
„Rozmach trampingu byl především ve třicátých a potom v šedesátých letech. Nedá se říct, že by se dnes vůbec netrampovalo. Jen už to má jinou podobu,“ uvedl provozovatel muzea trampingu Jiří Fred Jedlička.
Pro český tramping jsou charakteristické písně. „Lidé sledovali, co se v osadě celý den děje. Večer si pak sedli a napsali o tom písničky,“ popsal Jedlička. Podle něj trampové pomáhali skladby předávat a uchovávali některé tradice.
Nezůstalo jen u písní. Muzeum vystavuje i tradiční předměty
Někteří lidé zajímající se o tramping mají strach, že by mohly být tradiční písně v brzké době zapomenuty. Začali je proto sbírat a archivovat. V průběhu let je přátelé a známí zasypali stovkami textů a nahrávek. A nakonec nezůstalo jen u písní. Následovaly řezbářské práce, vlajky, dýmky, nezbytné ešusy. Na otevření stálého muzea ale nemají peníze, zřídili si proto pojízdnou expozici, se kterou na brněnské veletrhy cestovního ruchu přijeli.
„Éra trampingu trošku mizí a stává se, že rodiče, kteří celý život trampovali, přistaví kontejner, protože potřebují vyklidit byt. Jejich děti k tomu nemají už vztah. Pak celoživotní trampské artefakty mizí na smetišti,“ uvedl Jedlička.
Provozovatelé muzea se tyto „nepotřebné“ připomínky na trampská léta snaží zachránit. Zatím jde jen o několik vitrín, které kočovně putují po trampských akcích. Na brněnské Výstaviště se ale kvůli omezenému prostoru vešla jen čtvrtina z celkového počtu exponátů. Mezi nimi ovšem jeden vyniká.
„Jedna relikvie, která stojí za to, je neobvyklá kytara. Má dva krky. Jeden krk je na basové vybrnkávání a druhý krk je klasická šestistrunná kytara,“ popsal unikát Jedlička.
Trampské hnutí je součástí kulturního dědictví československého státu. Stejně jako on bylo založeno v roce 1918. Rekrutovali se z něj známí spisovatelé i hudebníci, například Géza Včelička nebo Eduard Ingriš.
