Místa pro natáčení v USA si tvůrci vytipovali pomocí Google Earth

Kdo to byl David Ziesberger a jak to, že je dnes jeho jméno známé spíše za oceánem než v rodné zemi? V polovině natáčení polohraného dokumentu o slavném moravském misionáři, který větší část svého života strávil mezi severoamerickými indiány, je právě štáb režiséra Lubomíra Hlavsy. Stopy protestantského duchovního jej s kamerami zavedly i k Niagarským vodopádům. Jedná se už o třetí hraný dokument v koprodukci brněnského studia České televize, který diváky seznámí s historií moravského protestantismu.

Jakým způsobem bude film o Davidu Ziesbergerovi zpracovaný? Zvolil jste opět polohranou formu jako u vašeho předchozího snímku Pod ochranou Žerotínů, jenž měl u diváků úspěch?

Jelikož filmy o Zinzendorfovi a Žerotínech diváky docela zaujaly, chtěl bych se i nadále držet polohrané formy. Nyní to bude těžší tím, že se jedná o Ameriku, kde jsme hrané záběry
moc natáčet nemohli, takže ty se budou realizovat až u nás v České republice na jaře a v létě.

Bude i zde součástí filmu příběh fiktivní postavy?

Co se týče fiktivních postav nebo příběhů, tentokrát jsem si tu „berličku“ odpustil. Příběh Davida Zeisbergera jsme museli naopak - z hlediska počtu historických osob - hodně zredukovat. Takže z těch desítek indiánů a indiánských náčelníků, se kterými se Zeisberger přátelil, jich tam zbylo jen pár. Stejně tak i jeho životopis jsme museli krátit, protože by na to těch 52 minut nestačilo.

Kvůli natáčení jste se vydali až do Ameriky. Kde všude jste natáčeli a jak jste si místa k natáčení vybírali?

Cesta to byla dlouhá. Vyrazili jsme z New Yorku a přes Pensylvánii, Ohio se zastávkou na Niagarských vodopádech, dále přes Chicago (Illinois) až do Minneapolis (Minnesota) a nakonec jsme to dotáhli až do Sioux Falls (Jižní Dakota). A jelikož to nebyla přímá cesta a někdy jsme si museli hodně zajet, se vším všudy to bylo okolo šesti tisíc kilometrů. Všechna místa, kde jsme natáčeli jsem si předem vyhledal a ověřil jejich fyzickou dostupnost. Díky Google Earth jsem si je také většinou předem mohl celkem dobře prohlédnout.

David Ziesberger byl duchovní protestantské Moravské církve a misionář mezi domorodým obyvatelstvem Severní Ameriky. Narodil se roku 1727 v Suchdolu nad Odrou, s rodinou se ale přestěhoval do panství knížete von Zinzendorfa v německém Sasku. Po studiích odcestoval do Georgie, anglické kolonie v Severní Americe, kde sídlila Moravská komunita. Jako křesťanský misionář založil kolonie křesťanských Indiánů v údolí řeky Muskingum River ve státě Ohio a v dnešním Amherstburgu, státě Ontario v Kanadě. Proslul obhajováním práv domorodých indiánů. Kvůli konfliktům s úřady byl v období války o nezávislost dokonce vězněn. Pochován je ve vesnici Goshen Township v Ohiu.

Měl jste před tím nějaké zkušenosti s podobně rozsáhlým natáčením v zahraničí? V čem je to obtížné?

Jelikož už jsme měli zkušenost z natáčení v USA u „Hraběte Zinzendorfa“ v roce 2010, šlo nám to teď už mnohem lépe. Nějací komparzisté se nám nabídli přímo na místě a dokonce v dobových kostýmech z 18. století. Až na to, že nám nevyšla jedna historická bitva (byla organizátory zrušena), kterou Američané původně plánovali přímo na Niagaře, tak jsme neměli žádný vážnější problém. Jenom ta únava! V podstatě dvanáct dní trávíte (s výjimkou přespávání v motelech) v jedoucím autě.

Vosková socha Davida Ziesbergera ve skanzenu v Ohiu
Zdroj: ČT24/ČT Brno/archiv Lubomíra Hlavsy

S jakým přijetím jste se v zahraničí setkali? Postřehla jsem, že se o vašem natáčení psalo i v tamních médiích…

Přijetí bylo skvělé a překvapivé. Když se totiž dozvěděli v Ohiu v Schoenbrunnu (historický skanzen – Moravanská misijní osada), že přijedeme točit film o Davidu Zeisbergerovi, dostali jsme medaili, která se každoročně již 33 let uděluje všem, kdo se nějak zasloužili o zviditelnění jména tohoto moravského misionáře. Bylo to pro nás velké překvapení a samozřejmě u toho byla i některá média. Byli jsme prý první Češi, kteří tuto cenu obdrželi.

Přivezli jste si z cest kromě natočeného materiálu i nějaké nezapomenutelné zážitky?

Kdo stál u Niagarských vodopádů, tak na to asi nikdy nezapomene. Už jsem tam byl třikrát, ale pokaždé je to jiné a úchvatné. A právě na Niagaře jsme se potkali se skutečným náčelníkem Irokézů z kmene Seneca, se kterým jsme si pěkně popovídali. Jinak pro nás byl velký zážitek i samotný fakt, že Američané toho ví poměrně dost o Moravských bratrech i samotném Davidu Zeisbergerovi. Tedy, určitě se tam o nich ví více, než u nás na Moravě, odkud původně vyšli.

Kdy bude film hotový?

V podstatě jsme v půlce natáčení. Máme hotové výpovědi odborníků a mnoho ilustračních záběrů. Čekají nás hrané scény, které se budou točit od dubna do července. Film by se měl dokončovat od srpna do září a vysílání se plánuje na období vánočních svátků.

Má film nějakého cílového diváka? Koho může oslovit?

I když se jedná o životopis misionáře, určitě jej necílím na křesťanské diváky, i když je fakt, že právě víra hraje v Zeisbergerově životě zásadní roli. Naopak dělám vše pro to, aby se na něj s chutí mohli podívat všichni, kdo mají zájem o historii jako takovou. Díky ní a také vnitřnímu přesvědčení, že je jeho posláním přinášet neobyčejnou lásku, dokázal obstát v situacích, kde by obstál jen málokdo.

Lubomír Hlavsa

Už před revolucí se pohyboval v oblasti umění. V letech 1987-1992 - na volné noze - pracoval jako ilustrátor v časopisech pro děti a mládež ve vydavatelstvích Mladá fronta a Knižní klub (ABC, Čtyřlístek, Aréna, Kometa, aj.).

V roce 1992 se stal spolumajitelem a výrobním ředitelem televizní společnosti FONTIS TV Production (Fontis spol. s r. o., 1992-2005, www.fontis.cz), kde byl zároveň grafikem, scénáristou a kameramanem. Od roku 1998 začal pracovat především jako režisér.

Začátkem roku 2006 založil s manželkou vlastní produkční společnost ZoomFILM Production (dnes VISTAFILM s.r.o.), v níž je kreativním ředitelem.

Do roku 2012 režíroval cca 135 televizních dokumentárních či publicistických pořadů vysílaných v České televizi. Jeho dokument „Hrabě Zinzendorf – síla přesvědčení“ se v roce 2012 probojoval do finálového kola mezinárodního festivalu náboženských filmů CEVMA. Jeho cyklus Exit 316 vyhrál v roce 2008 na témže festivalu první cenu v kategorii tvorby pro děti a mládež. Česká televize loni odvysílala jeho zatím poslední dokument „Pod ochranou Žerotínů“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...