Washington/Praha/ Gaza - Už zítra začíná v americkém Annapolisu velkolepá mírová konference o Blízkém východě. Delegáti i komentátoři si od mezinárodního setkání zástupců 49 států a světových organizací slibují především obnovení izraelsko-palestinských mírových rozhovorů, které by vedlo k trvalému míru. Výsledky jednání jsou nejisté, setkání v USA se nezúčastní zástupci palestinského hnutí Hamas. Jakoukoli deklaraci jsou připraveni nepodpořit.
Největší odpor ke konferenci zaznívá právě z úst palestinských předáků, kteří neuznávají vládu Fatahu prezidenta Mahmúda Abbáse. Mluvčí islamistického hnutí Hamas Fauzí Barhúm dnes agenturu AFP ujistil, že palestinský lid nebude brát zřetel na jakékoliv usnesení, které z konference vzejde. Současně obvinil mezinárodní společenství a arabské státy z pokusů o normalizaci problematických vztahů se státem Izrael bez ohledu na zájmy Palestinců. Znovu také zdůraznil, že delegace vedená prezidentem Abbásem nereprezentuje palestinský lid: „Historie palestinského lidu nezaznamenala horší éru než Abbásovo prezidentství.“
V pásmu Gazy už se dnes na protest proti konferenci sešlo kolem dvou tisíc aktivistů. Představitelé hnutí Hamas na něm zopakovali, že právo Izraele na existenci nikdy neuznají a odmítají jakékoliv řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Společně také podepsali prohlášení, na jehož základě bude patřit budoucímu palestinskému státu i současné území Izraele. „Absolutně odmítáme uznat sionistického nepřítele a nikdy ho neuznáme. Prohlašujeme, že Palestina, od řeky Jordánu až po břeh moře, patří palestinskému lidu,“ citovala AFP jednoho z vysokých představitelů Hamasu Usámu Muzajního. Palestinci odsoudili také účast arabských států na konferenci.
Přípravy na konferenci vrcholí, do Spojených států už přicestovala palestinská delegace v čele s prezidentem Mahmúdem Abbásem i druhá klíčová delegace, kterou vede izraelský premiér Ehud Olmert. Oba politici se ještě před samotným jednáním setkají s prezidentem Bushem. S ním budou konzultovat své představy o cílech zítřejšího jednání a poodhalí své strategie. Svou účas na jednání potvrdily také státy jako Saúdská Arábie nebo Sýrie.
Annapoliská konference představuje předehru k definitivnímu ukončení nepřátelství obou národů, jejím hlavním cílem je obnovení palestinsko-izraelských mírových rozhovorů. Poslední jednání směřující k trvalé mírové dohodě proběhla v roce 2000 v Camp Davidu, od té doby se vztahy mezi oběma zeměmi udržují na bodu mrazu. Podle komentátora ČRo1 Milana Slezáka musí být závěry této konference konkrétní, jinak se situace nikam nepohne. „Nemůže se jednat jenom o ustavení tohoto státu, musí se založit nové instituce, stát musí být hospodářsky soběstačný. Nesmí také být hrozbou pro své sousedy, zejména pro Izrael.“
Na programu jednání jsou jak témata nadčasová, tak aktuální. Delegáti budou diskutovat o otázkách židovských osad (týká se asi půl milionu obyvatel), ale i palestinských uprchlíků z předchozích válek. Hovořit se bude také o statutu Jeruzaléma nebo tématech bezpečnosti a volného pohybu Palestinců. Očekává se přijetí kompromisního dokumentu, který by měl být zároveň konkrétní. Měl by především naznačit vůli obou stran opravdu spolupracovat a najít definitivní řešení blízkovýchodního konfliktu.
„Myslím si, že snaha dohodnout se, je velká už proto, že jsou tady mocné síly v pozadí, kterým by vyhovovalo, kdyby se strany zúčastněné na jednání v Annapolisu nedohodly a dalo by to vlastně za pravdu jim, že všechno, čeho se dá na Blízkém východě dosáhnout, lze prosadit pouze násilím,“ komentuje situaci Slezák a dodává, že by se nemělo zapomínat na další důležitý faktor, kterým jsou obyčejní obyvatelé oblasti. „Tito lidé by opravdu po těch letech nejistoty chtěli takové věci, které nám připadají jednoduché a samozřejmé jako, řečeno jazykem osmdesátých let, je klid na práci a jistota svým vlastním majetkem a také životem.“
