Ministři životního prostředí Česka a Polska se dohodli, co dělat pro lepší ovzduší

Ostrava, Wodzislaw Slaski - Smogová situace dnes platí pro tři kraje České republiky – Středočeský, Ústecký a Moravskoslezský. Severovýchod republiky je na tom jako tradičně nejhůř, hodnoty znečištění tam v některých místech dosahovaly pětinásobku povoleného množství. Právě v takové atmosféře se v Ostravě potkali český a polský ministr životního prostředí. Doladili plán, jak společně vyčistit vzduch, který dýchají obyvatelé slezských regionů na obou stranách hranic.

Hulovi bydlí v jednom z nejvyšších ostravských věžáků a smogovu situaci monitorují při každém pohledu z okna. Postupně se naučili rozpoznávat různé druhy znečištění. Hlavně kvůli svým dětem. „Chodíme s nimi neustále po doktorech. Jsou víc nemocné, než jsem býval zamlada já. Není to pro ně dobré,“ říká Břetislav Hula z Ostravy-Mariánských Hor.

Podle dosavadních zjištění si Češi a Poláci ohledně přenášení znečištění z jednoho státu do druhého nemají co vyčítat. Množství je stejné. Tři čtvrtiny roku vanou větry z českého Slezska do polského. V zimním období, kdy vznikají smogové situace, fouká naopak z Polska do Česka.

Také Jacek Gabryš z plicního sanatoria ve Wlodislawi Slaskie vidí okamžitý efekt zhoršeného ovzduší. Ordinace se zaplní a chroničtí pacienti musí brát větší množství léků.

„Jsou pacienti, kteří zdravě žili, nekouřili, cvičili, nepili alkohol, sportovali a náhle přijdou a ptají se: proč mám rakovinu? A já říkám: tolik let už žijete ve Slezsku, někdy je lepší počasí, někdy horší, ale vy musíte dýchat pořád,“ uvádí Jacek Gabryś, lékař Plicního sanatoria v jižním Polsku.

3 minuty
Reportáž Marty Pilařové
Zdroj: ČT24

Stejné problémy, stejné příčiny a stejně špatný vzduch, to jsou důvody, proč se polští a čeští politici rozhodli postupovat proti smogu jednotně. Na jednání v Ostravě usedli bok po boku ministři životního prostředí obou zemí a jejich třicetičlenné týmy.

„Je to o penězích pro průmysl, podporování nových technologií. To, co se osvědčilo u nás, by se mohlo udělat i v Polsku,“ říká ministr životního prostředí Tomáš Chalupa a dodává, že tomu se bude věnovat nová pracovní skupina, která bude tlačit na Brusel.

Jeho polský protějšek Marcin Korolec dodává, že problém se týká i domácích topenišť a nesprávného používání některých paliv. „S tím chceme v Polsku bojovat, to musíme změnit. Ale bude to bude chtít svůj čas,“ řekl Korolec.

Společná pracovní skupina začíná pracovat okamžitě. Cílem je získat co nejvíce peněz z programovacího období, které začíná už v příštím roce a potrvá do roku 2020. Poté skončí i polská výjimka, která tamním zdrojům umožňuje vypouštět až pětinásobek emisí oproti stejným podnikům na české straně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...