Berlín – Německé hlavní město ovládl nový trend, městské skleníky. Lidé zapřažení v hektickém běhu velkoměsta si sem odskočí relaxovat a ještě si při tom bez umělých hnojiv vypěstují čerstvou zeleninu. V rámci ekologického projektu se zelenina hnojí trusem ryb, které žijí přímo ve skleníku. Jedna taková samostatná zelená oáza prý pokryje dvě třetiny spotřeby tříčlenné domácnosti.
Ukázkový skleník vyrostl na střeše Malzfabrik, kulturního centra v bývalé sladovně. Projekt běží teprve od června, přesto už má řadu příznivců. „Ve městě je mnoho střech a mnoho nevyužitého prostoru. A ten se skvěle hodí pro skleníky. Lidé se starají o rostliny, vidí, jak rostou, mohou se jich dotýkat, cítit jejich vůni. Navíc je to levné,“ vysvětluje výkonný ředitel Malzfabrik Nicolas Leschke.
Skleníky jsou téměř soběstačné, v chodu je udržují ryby. Využívají totiž udržitelný způsob zemědělství postavený na symbióze vodních živočichů a rostlin, tzv. aquaponiku. Ryby v nádrži produkují odpad bohatý na živiny, které rostliny potřebují. Kořeny rostlin vodu přefiltrují a ta může znovu do oběhu. Hydroponie a aquakultura se tak výborně doplňují.
„Je to uzavřený systém, ve kterém koluje voda. Rybí trus přeměňujeme s pomocí bakterií a filtrů na dusitan. Tím pak hnojíme rostliny. Po zalití jde pak očištěná voda zase do nádrží,“ doplňuje Leschke. V nádrži se prohání na 50 kaprů obecných. Místní ryba byla vybrána proto, aby byly náklady na získání potěru co nejmenší. Krmení pro ryby, sazeničky a vodní filtry jsou pak to jediné, co se musí ve skleníku doplňovat. Elektřinu, která zaručuje cirkulaci a filtraci vody, vyrábějí solární panely.
Idea městských skleníků pochází ze Švýcarska. Heslem curyšské skupiny UrbanFarmers je „dobré jídlo z dobré střechy“. Těch je ve městech na průmyslových objektech nepřeberně. UrbanFarmers odhadují, že ve Švýcarsku tvoří 2 miliony čtverečních metrů prostoru, kde by se dalo pomocí aquaponiky hospodařit. Kdyby se využilo jen deset procent této plochy, dalo by se zeleninou a rybami zásobovat čtvrtinu místních obyvatel. „Lidé si bioprodukty pocházející z města oblíbí – odpadají náklady na dopravu, skladování a chlazení,“ věří Leschke.
Zelenina z tohoto berlínského skleníku putuje o pár pater níž do jídelny, která v centru Malzfabrik funguje. Podobné projekty se rozjíždějí i v jiných evropských metropolích, třeba v Amsterodamu a Paříži. Údržba skleníku zabere denně tak půl hodiny. Pro obyvatele velkoměst je to ideální relaxace, po které navíc můžou servírovat zdravou večeři.
