Hodonín - Starosta Igor Taptič se rozhodl, že podruhé za sebou nesvolá zasedání zastupitelstva, které se mělo konat příští týden. Na programu zasedání přitom bylo i jeho odvolání. Podle starosty je to ale kvůli tomu, že se na město nyní valí víc poblémů, které je potřeba dopředu projednat. Protože povinnost svolat zastupitelstvo alespoň jednou za tři měsíce vyplývá ze zákona, musí to Taptič udělat do 26. května.
„Když jsem viděl program, rozhodl jsem se, že zasedání nesvolám. Doufám, že tak získáme čas vyjednávat a že se situace uklidní,“ nechal se slyšet starosta Taptič (Nezávislí). Jak sám tvrdí, neodhodlal se k tomuto kroku na základě návrhu na hlasování o jeho odvolání, ale kvůli kauzám, které se táhnou z minulosti a jejichž řešení se musí dostatečně projednat. Také zdůraznil, že byla avizována nepřítomnost několika zastupitelů, která by ohrozila důležité body programu.
Zmíněnými kauzami je podle něj například demolice hotelu a lidové školy umění. Problémy, které nyní musí řešit jsou i obvinění tajemnice úřadu nebo stížnosti bývalého zaměstnance dopravního odboru. Obě obvinění jsou přitom podle starosty bezpředmětné a případ údajné šikany odložila i policie.
Opoziční zastupitel: Město by měl převzít krizový manažer
Špatnou situaci a komunikaci na radnici ale považuje za hlavní problém opoziční zastupitel Vítězslav Krabička (Změna). „Návrh jsem podával asi před dvěma týdny. Donutila mne k tomu dlouhodobě špatná situace na radnici, zejména to, že pan starosta nedovedl řešit personální otázky,“ popsal své podněty k podání návrhu na odvolání starosty Krabička.
Zastupitel Krabička podle svých slov nevěděl, že starosta zasedání nesvolá. „Myslím si, že by měl sám odstoupit a na jeho místo by měl být zvolen krizový manažer, který je město schopen dovést do dalších voleb,“ navrhl své řešení Krabička.
Starosta Taptič se ale nad celým návrhem podivil. Třeba nad tím, že jeho oponent navrhl hlasování o jeho odvolání předem. Podle starosty je spíše zvykem přijít s podobnými návrhy až během zastupitelstva. „Takto to vypadá, že má tento krok jen vnést to města neklid,“ dodal.
V tom s ním ale nesouhlasí politolog a autor publikací o komunální politice Stanislav Balík. „Naopak se mi zdá férové, když se o takovýchto závažných rozhodnutích ví dopředu,“ myslí si docent Masarykovy univerzity.
Odsunutí zastupitelstva považuje za legitimní krok, na který má starosta právo. „Protože je vše ošetřeno zákony, starosta tímto krokem těžko může nějaký problém vyřešit. Maximálně může řešení oddálit,“ naráží Balík například na maximálně tříměsíční interval mezi zasedáními nebo nutnost vypsat mimořádné zasedání, když o to požádá určitý počet zastupitelů.
Politická krize vysiluje už třetí koalici v tomto období
Politické krize provázejí hodonínské radní už od voleb. Po volbách v roce 2010 začala na hodonínské radnici vládnout koalice ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, Nezávislí a Změna. V jejím čele stál sociální demokrat Jiří Mráka. Již několik týdnů po ustanovení koalice, v lednu 2011, se jeho židle výrazně zatřásla. Zatímco on přežil, mnoho dalších členů vedení, včetně dvou místostarostů, nikoli. Změnilo se i stranické složení koalice. KDU-ČSL a TOP09 nahradili komunisté.
Koalice na hodonínské radnici od voleb v roce 2010
Říjen 2010 – leden 2011
- Strany: ČSSD, Nezávislí, Změna, KDU-ČSL, TOP 09
- Starosta: Jiří Mráka (ČSSD)
- Místostarostové: Igor Taptič (Nezávislí) a Ladislav Ambrozek (KDU-ČSL)
Leden 2011 – říjen 2011
- Strany: ČSSD, Nezávislí, Změna, KSČM
- Starosta: Jiří Mráka (ČSSD)
- Místostarostové: Roman Sedlačík (ČSSD) a Jaromír Hýbner (Změna).
Říjen 2011 – dosud
- Strany: Nezávislí, ODS, TOP 09, KDU-ČSL, 2 zastupitelé ČSSD, 1 Nezávislý kandidát
- Starosta: Igor Taptič (Nezávislí)
- Místostarostové: Ladislav Ambrozek (KDU-ČSL) a Vojtěch Salajka (ČSSD)
Důvodem k výměně bylo podle nově ustaveného vedení neplnění koaliční smlouvy. „Zneklidňovaly nás některé informace o tom, jak úřad nyní pracuje. Podněty jsme dostávali i od samotných obyvatel Hodonína,“ zdůvodnil v lednu 2011 výměnu Jaroslav Hýbner z uskupení Změna, kterého převrat vynesl na post místostarosty.
Tato koalice ale také dlouho nevydržela. Už v říjnu roku 2011 ji svrhlo další hlasování. Do čela radnice nastoupil nezávislý Igor Taptič, který si na post místostarosty vybral lidovce Ladislava Ambrozka a odtrženého sociálního demokrata Vojtěcha Salajku. V koalici od října tedy zasedali Nezávislí, KDU-ČSL, TOP 09, ODS, dva členové ČSSD a jeden nezávislý kandidát.
Zatímco odvolané vední to považovalo za čistou pomstu obětí předchozího „lednového puče“, politici, kteří znovu nabyli posty radních, to zdůvodňovali jinak. „Koalice přestala být funkční. Rozhodování některých jejích představitelů o věcech veřejných jsou ovlivňována osobními zájmy. Koaliční smlouva nebyla a dosud není naplňována. Proto od ní odstupujeme,“ zveřejnili tehdy v prohlášení sociálně-demokratičtí zastupitelé Vojtěch Salajka a Vlastimil Trnečka. Právě jejich hlasy umožnily utvoření nové koalice. A těmto dvěma „odpadlíkům“ také posty místostarosty a radního.
Politolog: Střídání slabých koalic je problém. Může za něj ale i volební systém
Situace, kdy je během necelých tří let ve vzduchu pád třetí koalice, považuje politolog Balík za nešťastný. „Určitě to komplikuje správu města,“ podotýká. S odhlédnutím od konkrétního případu Hodonína brněnský politolog upozorňuje, že se to v posledních volebních obdobích stává trendem. „Může za to i poměrně nešťastný volební zákon. U města velikosti Hodonína je velmi komplikované vyvolat předčasné volby. Jejich funkci potom supluje přeskupení sil z jedné křehké do druhé podobné koalice.“
Balík dodává, že svou roli v tom hraje i velký počet malých sdružení a stran, které se poslední dobou v komunální politice objevují. Z matematického hlediska je v rozdrobenějším zastupitelstvu těžší sestavit stabilní většinu.
