Měl jsem kliku, vzpomínal účastník tragické nehody z roku 1953

Šakvice - Druhé největší železniční neštěstí u nás, ke kterému došlo v Šakvicích na Štědrý den v roce 1953, připomíná pamětní deska. Při tragické havárii tehdy zemřelo 106 lidí a další vyvázli se zraněními. Na budovu nádraží dnes desku umístili zástupci obce i pamětníci, kteří nehodu přežili. Mezi cestujícími byl i dnes sedmaosmdesátiletý Vítězslav Kostrhun, kterému život zachránilo to, že z posledního vagonu v průběhu cesty přešel do prvního.

„Pracoval jsem na hlavním nádraží v Brně na spěšninách, a protože před Vánocemi bylo moc zboží, tak jsem zůstal v práci déle a domů jsem jel až posledním vlakem po jedenácté hodině večer. Spěchal jsem a stihl jsem nastoupit jen do posledního naplněného vagónu, odkud jsem potom přešel do prvního vozu. Nakonec jsem měl kliku,“ vzpomínal senior.

K tragédii došlo na Štědrý den krátce po jedné hodině ráno. „Rychlík jedoucí po trase Praha - Bratislava narazil do rozjíždějícího se osobního vlaku 718, ve kterém domů z Brna cestovali především dělníci. Řidič rychlíku nereagoval na výstražná znamení, aby zpomalil nebo zastavil. Do dělnického vlaku narazil v rychlosti přesahující 80 kilometrů,“ popsal iniciátor akce Ladislav Valihrach.

Následky? 106 mrtvých a 104 těžce a lehce zraněných. Zadní vagóny dělnického vlaku byly doslova srolovány, z devíti vagónů zůstaly jen plechy a třísky. U rychlíku se poškodila pouze lokomotiva. „Sám jsem se vyhrabal z vagónu a pak tam už byla sanitka, do které mě naložili. Cestou jsme se stavili k nám domů do Staroviček, abych manželce řekl, že jsem živý,“ popsal Vítězslav Kostrhun.

3 minuty
Vzpomínky účastníka tragické nehody Vítězslava Kostrhuna
Zdroj: ČT24

„Nám tam zemřel tatínek, bylo mu 49 roků. Byly to strašné Vánoce, plné pláče a smutku. Na ty nikdy nezapomeneme,“ zavzpomínaly sestry Marta Prokešová a Božena Hádlíková, kterým bylo tehdy 10 a 16 let.

Na nehodu dodnes vzpomíná i Jarmila Kostrohounová, které pomáhala zraněným. „V obci začala houkat siréna, myslela jsem si, že jde o hasičské cvičení. Když jsme přijeli na šakvické nádraží, všude byl klid. Až když jsme odešly o pár set metrů dál k mezím, našli jsme tu nehodu. Moc tam vidět nebylo, ale nářku a křiku a pláče, všeho. To bylo strašné. Vzali jsme nosítka z auta a začali jsme vynášet ty lidi,“ řekla.

2 minuty
Vzpomínky Jarmily Kostrohounové, která zachraňovala zraněné
Zdroj: ČT24

Strojvedoucí, vlakvedoucí i topič slavili narození syna jednoho z nich

Ke hrozivé nehodě přitom vůbec nemuselo dojít. Svoji roli totiž sehrál alkohol, strojvedoucí, vlakvedoucí i topič byli v osudný den silně opilí. Před cestou se údajně opili červeným vínem a během jízdy usnuli. Proto nikdo na výstražná znamení nereagoval. Slováci byli v roce 1954 za obecné ohrožení odsouzeni ke tříletému, čtyřletému a pětiletém vězení.

„Iniciátorem akce je Ladislav Valihrach, který se svými přáteli oslovil České dráhy s návrhem umístění trvalé připomínky neštěstí v podobě pamětní desky. České dráhy vyšly iniciátorům vstříc a nechaly tuto pamětní desku zhotovit,“ uvedla regionální mluvčí Českých drah Kateřina Šubová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...