Praha – Oba prezidenti nejsou ve funkci příliš dlouho, Medvěděv vládne Rusku o rok déle než Obama v USA, ale největší úspěch na mezinárodním poli slaví oba spolu a nyní, a to tím, že se dokázali dohodnout na nové rusko-americké smlouvě o jaderném odzbrojení. Na domácí scéně Medvěděv bojuje s korupcí a nyní opět také s teroristy z Kavkazu. Obama, který uspěl i doma s kontroverzní zdravotní reformou, se nicméně také potýká s problémy, a to nejen v americké ekonomice, ale i v bojích v Iráku či Afghánistánu.
Dmitrij Medvěděv nastoupil do funkce ruského prezidenta 7. května 2008 a za svůj hlavní cíl si vytknul rozvoj občanských i ekonomických svobod a modernizaci země. Ve funkci se musel poté potýkat s několika vážnými problémy, jako byla například válka v Gruzii. Asi jeho největším problémem ale je to, že ho Rusové stále srovnávají s jeho předchůdcem Vladimirem Putinem, současným premiérem a bezkonkurenčně nejpopulárnějším politikem v zemi, jenž si Medvěděva (44) sám vybral jako svého nástupce.
Zahraničí vnímá Medvěděva jako mírného liberála a plusem pro něj bylo, že se nikdy nepohyboval ve strukturách tajných služeb. Asi největší úspěch na mezinárodním poli vzbudila právě nová rusko-americká smlouva o jaderném odzbrojení, kterou by měl Medvěděv podepsat se svým americkým protějškem Barackem Obamou 8. dubna v Praze.
Do čela země nastoupil se sliby právního státu a potírání korupce, k nimž přidal heslo modernizace země závislé na exportu ropy a plynu. Podle kritiků však udělal jen málo konkrétního. Problém korupce však podle expertů spočívá v tom, že v zemi nefunguje opozice a chybějí nezávislá média. Medvěděvovi je sice přiznávána snaha Rusko justičními reformami demokratizovat, nicméně mu chybí mocenská základna pro zásadní změny. Všechny ale překvapil, když začal sesazovat funkcionáře, jejichž podřízení se dopustili přehmatů. To dříve nebývalo zvykem.
A proč si vybral Putin právě Medvěděva? Nejčastěji se skloňovaly výrazy jako loajalita, petrohradský původ a jeho nenápadnost. „Prostě mu důvěřuji,“ řekl tehdy Putin. Podobné to bylo v roce 1999, kdy si téměř neznámého Putina vybral za svého nástupce Boris Jelcin.
Barack Obama (48), do něhož jeho krajané vkládali velké naděje, si po roce práce může připsat dva velké úspěchy. Na domácím poli prosadil kontroverzní reformu zdravotního systému, jeden z klíčových slibů, zahraničněpolitickým otázkám pak vévodí dojednání nové smlouvy s Ruskem o likvidaci jaderného arzenálu. Největším restem pro Obamu asi zůstává proklamované uzavření věznice Guantánamo a zlepšení ekonomické situace v USA, to také zapříčinilo propad jeho popularity.
Vyjednání odzbrojovací smlouvy, která byla na pořadu dne od loňského května, potěšilo i norský výbor, jenž Obamovi loni udělil Nobelovu cenu za mír. Kvůli podpisu dokumentu se prezident 8. dubna po roce vrátí do Prahy, kde na Hradčanském náměstí pronesl projev o vizi světa bez jaderných zbraní. Od smlouvy se očekává, že bude jakýmsi novým startem ve vztazích USA a Ruska. Obama loni ustoupil od Ruskem kritizovaných plánů svého předchůdce George Bushe na protiraketovou obranu, ne však od celého projektu.
Kromě smlouvy o snížení zbraní se však Obama zatím nemůže pochlubit výraznějším zahraničním úspěchem. Moskva, Peking či Teherán si jeho napřaženou ruku k vyjednávání zpravidla vykládají jako slabost. Vztahy s tradičním spojencem, Izraelem, jsou díky neústupnosti židovského státu v otázce osad na palestinském území nejhorší za desítky let. Obama stahuje vojáky z Iráku (v souladu s plánem byli staženi z měst), část jich přesunul do stále neklidného Afghánistánu, kam pro boj s Tálibánem a al-Káidou schválil další posily.
Jednoznačně největším prezidentovým úspěchem na vnitřní politické scéně je prosazení zdravotní reformy, o kterou usilovalo již několik generací prezidentů. Podpisem balíčku úprav byla završena rok trvající urputná snaha Obamy a jeho demokratů.
Hned první úkol, který si Obama ve funkci vytyčil - uzavření Guantánama do roka a do dne - se mu ale zatím nezdařil. Sliboval také strategii, která vyřeší rostoucí nezaměstnanost a vytvoří nová pracovní místa. Rovněž balík opatření na záchranu ekonomiky patří k nejkritizovanějším krokům, které Obama podnikl. Střední třídě zvýšil daně tak jako žádný jiný prezident před ním.
