Masarykův okruh vznikl jako přírodní závodní trať

Brno - Brněnský Masarykův okruh patří ke stabilním článkům kalendáře mistrovství světa silničních motocyklů s jedinou přestávkou už od roku 1987. Historie okruhových závodů motocyklů na brněnském závodišti je však mnohem starší, první Velká cena Československa silničních motocyklů se na Masarykově okruhu jela už 10. září 1950. Již o rok dříve zavítali do Brna i automobiloví jezdci, nejen vlivem tehdejší politické situace se však okruh nakonec dějištěm vznikajícího seriálu formule 1 nestal, a proto organizátoři upřeli svůj zájem směrem k závodům motocyklů.

Masarykův okruh vznikl původně jako přírodní závodní trať, měřil přes 29 km a jeho součástí byly běžně užívané silnice na trase Bosonohy - Nový Lískovec - Pisárky - Kohoutovice - Žebětín - Ostrovačice - Veselka - Bosonohy. Poprvé otevřen byl již v roce 1930 a byl pojmenován po tehdejším československém prezidentovi.

Automobilová velká cena v roce 1949 se jela už na nové trati, zkrácené na 17,8 km. Přihlíželo jí na dnešní dobu neuvěřitelných 400 000 diváků a svou účastí ji ozdobil i pozdější první mistr světa formule 1 Giuseppe Fariny. Právě jeho těžká nehoda, která si vyžádala dvě oběti z řad diváků, zastínila vítězství Petera Whiteheada na ferrari.

3 minuty
Pamětníci vzpomínají na historii závodů v Brně
Zdroj: ČT24

O rok později se tedy konala první Velká cena ČSSR silničních motocyklů. V roce 1952 byla akce z politických důvodů přejmenována na Závod družby národů - Velká cena Československa. Závod byl vypsán na 15 kol a dohromady měřil 267 km. V nejsilnější kubatuře do 500 ccm ovládl první tři ročníky Antonín Vitvar, v roce 1954 se v závodě dvěstěpadesátek poprvé postavil na stupínek nejvyšší legendární František Šťastný.

Po zkrácení tratě o úsek u Žebětína na 13,9 km v roce 1964 se Masarykův okruh konečně mohl stát součástí mistrovství světa silničních motocyklů. Poprvé nejvýznamnější motocyklové mistrovství zavítalo do Brna o rok později a okruh se v seriálu udržel až do roku 1982, kdy přes další zkrácení tratě na 10,9 km již zásadně nevyhovoval bezpečnostním požadavkům doby. Po pětileté pauze se mistrovství světa do Brna vrátilo již na nově vybudovaný, 5,4 km dlouhý autodrom v oblasti Kývalky, uvnitř původního okruhu.

Při tréninku svítilo na brněnský okruh slunce, meteorologové však varovali před deštěm, zejména v neděli.
Zdroj: ČT/David Soeldner

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...