Masarykův okruh se loučí se superbiky

Praha, Brno – Automotodrom Brno si už nebude moci dovolit v příštím roce hostit mistrovství světa superbiků. Na tiskové konferenci to dnes oznámili zástupci Masarykova okruhu. Závodiště se dlouhodobě potýká s finančními problémy, především kvůli vysokým nákladům na pořádání dvou stěžejních závodů – Grand Prix České republiky a právě závodu superbiků.

Mistrovství světa superbiků v Brně končí. Vedení Automotodromu Brno muselo opustit jeden ze dvou nejprestižnějších závodů, které se na brněnském okruhu konají. Fanouškům silných strojů tak už zůstane jen Velká cena silničních motocyklů. I když se v roce 2013 konat bude, její financování je zatím nejisté. Letošní závody Grand Prix zůstaly ve ztrátě 40 milionů korun a další ročník se bez dotací neobejde.

„Za těchto podmínek si nemůžeme dovolit potvrdit promotérovi, že akci uspořádáme. Mrzí nás to, ale v roce 2013 u nás suberbiky neuvidíte.“

Ivana Ulmanová, výkonná ředitelka Automotodromu

Podpora od státu a města je stále nejistá. „Pan ministr školství Fiala nám už řekl, že Grand Prix podpoří. Neuvedl však, jakou částkou. Takže se můžeme pouze dohadovat, jestli bude částka vyšší, stejná, nebo nižší. To by pro nás byla katastrofa,“ uvedla ředitelka Automotodromu Brno Ivana Ulmanová. Dotace od města Brna bude nejspíš poloviční. „V minulý letech byla vždy ve výši deset miliónů korun, pro příští rok je zatím v návrhu částka o pět miliónů nižší, s tím, že zbylých pět milionů je určeno na brněnský basketbal," potvrdil mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

„Vzhledem k tomu, že rozpočet na příští rok nebyl ještě definitivně schválen, není tudíž ani jasné, jak velkou částku bude možné z rozpočtu poskytnout.“ 

Marek Zeman, mluvčí, Ministerstvo školství

Vedení Automotodromu dělá vrásky především takzvaný zalistovací poplatek ve výši zhruba 70 milionů korun, který musí zaplatit promotérské společnosti Dorna, jež mistrovství světa pořádá. Cena licence se v roce 2010 skokově zvedla na dvojnásobek. V roce 2005 navíc změna evropské legislativy omezila reklamu a Velkou cenu tak připravila o generálního sponzora.

Kdo podpoří Grand Prix?

Brno - 5 milionů Kč v návrhu rozpočtu
Jihomoravský kraj - 10 milionů Kč
MŠMT ?

Pomáhat, či nepomáhat? 

Pořadatelé závodů by přivítali větší finanční podporu státu. Ta je podle nich v zahraničí běžná, protože si vlády uvědomují, kolik peněz závody přinesou do státní pokladny. Stát na Velké ceně vydělává stovky milionů ročně – na daních ze vstupenek a ze všeho, co tisíce návštěvníků v Brně utratí. Za čtyři dny šampionátu do státní kasy jen na DPH přiteče odhadem 100 milionů korun. Automotodrom přitom do roku 2011 dotovalo pouze město Brno a Jihomoravský kraj. 

Česko je v tomto výjimka, jinde se na pořádání závodů podílejí přímo vlády. Například okruh Motorland ve Španělsku hostí pravidelně Velkou cenu Aragonie. Okruh za 1,4 miliardy korun přitom v roce 2009 postavila a zaplatila sama místní vláda, aby do zchudlého kraje přilákala turisty. Z regionálního rozpočtu jdou také peníze na zalistovací poplatek, který stojí španělské daňové poplatníky asi 8 milionů eur ročně. I přes velké náklady se investice španělskému regionu vyplatí. Návštěvníci Motorlandu přinesou do Aragonie kolem 38 milionů eur ročně. A to závody přilákají jen sto tisíc fanoušků, což není ani poloviční návštěvnost, jakou má závod v Brně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...