Brno - Na Vávrovo kafe od Žida zve brněnské HaDivadlo v rámci páteční premiéry inscenace Maryša. Klasická česká tragédie bratří Mrštíků patří mezi nejznámější kousky realistického divadla konce 19. století. Na brněnské scéně se ukáže bez příkras a v původním nářečí, které kombinuje prvky dialektů ze Slovácka, Hanácka i Brněnska.
Národní drama Maryša má podle slovenského režiséra Lukáše Brutovského smysl i v roce 2014, tedy 120 let od své premiéry v Národním divadle. Vypráví totiž příběh o revoltě vůči zažitým pravidlům. Maryša vzdoruje svým rodičům, kteří ji nutí do sňatku se starším vdovcem, mlynářem Vávrou. Ačkoliv nakonec podlehne, pomstí se za nešťastné manželství tím, že mlynáře otráví. Jaký má tedy revolta smysl?
„Otrávením Vávry se v naší interpretaci snaží Maryša o malou soukromou revoluci. Společnost okolo ní je k tomu ale absolutně lhostejná, cynická a pragmatická. Jak Maryšu navlékali do kroje a role nevěsty, tak ji na závěr matka navléká do role vdovy. Dál musí hrát svou úlohu a její soukromý vzdor nemá žádný smysl,“ uvažoval nahlas režisér Brutovský.
Původní text z konce 19. století prošel za desítky let inscenování řadou obměn. Brněnské HaDivadlo se ale rozhodlo vrátit na počátek a Maryšu předvede v původním nářečí a bez zbytečných efektů. Minimalistické jsou nejen kostýmy, které se na hony vzdalují tradičním vesnickým krojům, ale i poloprázdná scéna. Vše je navíc laděné do černo-bílé barvy.
„Já už jsem viděla pár nastudování Maryši a vždycky to byla monstrózní podívaná s kroji a živou hudbou na jevišti. Ta folklórnost může pohltit hlavní myšlenku inscenace: co se v postavách niterně odehrává,“ řekla představitelka Maryši Erika Stárková. „Za tu dobu, co jsme v HaDivadle, jsme nic podobného nezažily. Ze začátku jsme z toho měli srandu,“ reagovala Stárková na otázku, jak se jí hrálo v nářečí.
Lidové písně, které v představení zazní, zpívá divadelní soubor výhradně bez nástrojů. Syrový text o poměrech na venkově a o vzpouře vůči očekávání společnosti představí HaDivadlo v premiéře v pátek 10. ledna. Letošní sezónu se totiž věnuje inscenování klasických textů v netradičních či naopak původních úpravách. Tento rok si brněnská scéna připomíná také deset let svého působení ve funkcionalistické pasáži Alfa v centru Brna.
Divadelní tragédie Maryša
Maryša je divadelní hra bratří Aloise a Viléma Mrštíků z roku 1894. Jde o nejvýznamnější výsledek jejich vzájemné spolupráce. Námět měl být původně zpracován jako román, ale na Vilémův popud jej bratři napsali jako drama. Premiéra Maryši byla v Národním divadle v Praze 9. května 1894. V Brně pak 27. října téhož roku.
Autoři při vzniku divadelní hry vycházeli z životních osudů Marie Horákové z Těšan, která se jako dvacetiletá provdala za Felixe Turka, o patnáct let staršího vdovce se třemi dětmi. Ve skutečnosti ho neotrávila, ale naopak s ním prožila 39 let společného života a vychovali čtyři další děti. Je pohřbena se svým manželem ve společném hrobě, na kterém je nápis: Napsáno drama, prožito větší.
Zdroj: Wikipedia
