Maryša v roce 2014: Moderní provedení, ale v původním nářečí

Brno - Na Vávrovo kafe od Žida zve brněnské HaDivadlo v rámci páteční premiéry inscenace Maryša. Klasická česká tragédie bratří Mrštíků patří mezi nejznámější kousky realistického divadla konce 19. století. Na brněnské scéně se ukáže bez příkras a v původním nářečí, které kombinuje prvky dialektů ze Slovácka, Hanácka i Brněnska.

Národní drama Maryša má podle slovenského režiséra Lukáše Brutovského smysl i v roce 2014, tedy 120 let od své premiéry v Národním divadle. Vypráví totiž příběh o revoltě vůči zažitým pravidlům. Maryša vzdoruje svým rodičům, kteří ji nutí do sňatku se starším vdovcem, mlynářem Vávrou. Ačkoliv nakonec podlehne, pomstí se za nešťastné manželství tím, že mlynáře otráví. Jaký má tedy revolta smysl?

„Otrávením Vávry se v naší interpretaci snaží Maryša o malou soukromou revoluci. Společnost okolo ní je k tomu ale absolutně lhostejná, cynická a pragmatická. Jak Maryšu navlékali do kroje a role nevěsty, tak ji na závěr matka navléká do role vdovy. Dál musí hrát svou úlohu a její soukromý vzdor nemá žádný smysl,“ uvažoval nahlas režisér Brutovský.

Původní text z konce 19. století prošel za desítky let inscenování řadou obměn. Brněnské HaDivadlo se ale rozhodlo vrátit na počátek a Maryšu předvede v původním nářečí a bez zbytečných efektů. Minimalistické jsou nejen kostýmy, které se na hony vzdalují tradičním vesnickým krojům, ale i poloprázdná scéna. Vše je navíc laděné do černo-bílé barvy.

„Já už jsem viděla pár nastudování Maryši a vždycky to byla monstrózní podívaná s kroji a živou hudbou na jevišti. Ta folklórnost může pohltit hlavní myšlenku inscenace: co se v postavách niterně odehrává,“ řekla představitelka Maryši Erika Stárková. „Za tu dobu, co jsme v HaDivadle, jsme nic podobného nezažily. Ze začátku jsme z toho měli srandu,“ reagovala Stárková na otázku, jak se jí hrálo v nářečí.

Lidové písně, které v představení zazní, zpívá divadelní soubor výhradně bez nástrojů. Syrový text o poměrech na venkově a o vzpouře vůči očekávání společnosti představí HaDivadlo v premiéře v pátek 10. ledna. Letošní sezónu se totiž věnuje inscenování klasických textů v netradičních či naopak původních úpravách. Tento rok si brněnská scéna připomíná také deset let svého působení ve funkcionalistické pasáži Alfa v centru Brna.

Divadelní tragédie Maryša

Maryša je divadelní hra bratří Aloise a Viléma Mrštíků z roku 1894. Jde o nejvýznamnější výsledek jejich vzájemné spolupráce. Námět měl být původně zpracován jako román, ale na Vilémův popud jej bratři napsali jako drama. Premiéra Maryši byla v Národním divadle v Praze 9. května 1894. V Brně pak 27. října téhož roku.

Autoři při vzniku divadelní hry vycházeli z životních osudů Marie Horákové z Těšan, která se jako dvacetiletá provdala za Felixe Turka, o patnáct let staršího vdovce se třemi dětmi. Ve skutečnosti ho neotrávila, ale naopak s ním prožila 39 let společného života a vychovali čtyři další děti. Je pohřbena se svým manželem ve společném hrobě, na kterém je nápis: Napsáno drama, prožito větší.

Zdroj: Wikipedia

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...