Budapešť - Maďarsko se dnes stalo první zemí Evropské unie, které hned několik mezinárodních institucí poskytne štědrou pomoc ve snaze zachránit ji před dopady finanční krize. V souvislosti s tím vyvstává otázka, proč zatímco se ostatní středoevropské země vyrovnávají s otřesy světové ekonomiky poměrně dobře, Maďarsko se ze současných turbulencí samo dostat nemůže. Nutně se tak objevuje i myšlenka, že za špatnou hospodářskou situací Maďarska nebude jen globální finanční krize.
Maďarsko v posledních deseti letech nepatřilo zrovna k rekordmanům ekonomického růstu, na konci 90. let a počátkem prvního desetiletí nového tisíciletí si však vedlo poměrně dobře. Hrubý domácí produkt země rostl tempem kolem 4 procent ročně. Vrásky tamní vládě přidělávala pouze vysoká inflace, která v roce 1998 dosáhla 14,2 procenta.
Maďarsko chtělo euro co nejdříve, pak ale přišla studená sprcha
Růst cen se začal snižovat počátkem nového tisíciletí, a tak když v květnu 2004 vstupovalo Maďarsko spolu s dalšími zeměmi střední Evropy do Evropské unie, jeho představitelé překotně tvrdili, že Maďarsku nestojí nic v cestě při vstupu do eurozóny. Možná až ironicky dnes znějí ambiciózní tvrzení, o tom, že právě v roce 2008 bude země splňovat všechna kritéria stanovená pro přijetí jednotné evropské měny a členem měnové unie se stane v roce 2010.
Své plány ale muselo už v roce 2006 přehodnotit. Dnes je situace taková, že Maďarsko neplní ani jedno Maastrichtské kritérium. Jeho hrubý domácí produkt roste podle Mezinárodního měnového fondu nejpomaleji z celé evropské sedmadvacítky (v roce 2007 1,3 procenta). Se 7,9procentí inflací Maďarsko ve stejném roce rovněž porazilo i unijní nováčky - Bulharsko a Rumunsko.
Zhoubou maďarské ekonomiky byly její dluhy
I když se Maďarsko potýkalo s rychlým růstem cen, pomalým růstem hrubého domácího produktu a celým spektrem dalších ekonomických problémů, to co mu nakonec zlomilo vaz, bylo jeho vysoký veřejný dluh, který přesahuje 70 procent hrubého domácího produktu.
Před vypuknutím finanční krize Maďarsku příliš nevadil, i když se snažilo o jeho snižování. Když ale proud zahraničních investic vyschl, země se dostala do problémů s nedostatkem likvidity. K obnovení toku eur, dolarů a švýcarských franků do země nepomohla ani centrální banka, která minulou středu zvýšila klíčovou úrokovou sazbu na 11,5 procenta. Forint na zvýšení sazeb bezprostředně zareagoval posílením sotva o dvě procenta, již za pár minut se mu ale opět „podlomila kolena“ a vrátil se k poklesu.
Co bude dál?
Jaký bude další osud malé středoevropské země, zůstává i nadále otázkou. „Ekonomika je v koncích. Není moc velká šance, že by v roce 2009Maďarsko dosáhlo nějakého významnějšího růstu,“ myslí si analytik Royal Bank of Canada Nigel Rendell.
I když by Maďarsku měla významně se splácením dluhu pomoci 25miliardová injekce od mezinárodních institucí, v zemi se začínají objevovat hlasy varující před recesí. Pesimismu už podlehl i maďarský premiér Ferenc Gyurcsány, který považuje hospodářský propad v příštím roce za nevyhnutelný.
