Nadvláda automobilismu nad městem byl hlavní impuls, který vedl ke vzniku tallinnské Společnosti Nový Svět. Mladí lidé v ní sdružení se prostřednictvím nejrůznějších happeningů a protestních akcí pokusili změnit situaci v centru estonského hlavního města a slavili úspěch. Jejich snažení pět let dokumentoval režisér Jaan Tootsen, aby ho nakonec představil ve svém snímku Nový Svět. Ten mají možnost shlédnout diváci v rámci právě probíhajícího festivalu Jeden svět. S Jaanem Tootsenem hovořila v Profilu z 12. března Patricie Strouhalová.
Jste autorem materiálu, který bychom mohli přirovnat k českému filmu Auto*Mat Martina Marečka. Viděl jste ten film? Jak se vám líbil?
Moc se mi líbil. Potkal jsem se s Martinem v Jihlavě asi před pěti lety a rozhodl jsem se, že bych rád udělal něco podobného, ale na trochu jiné úrovni. Tedy natočit film, jak lidé dělají revoluci, jak je to dynamická skupina a jak se mezi nimi vyvíjejí osobní vztahy. V Tallinnu je takové společenství mladých lidí, nazývá se Nový Svět, což je historické jméno tallinnského obvodu. A tato skupina se jednoho dne rozhodla vystoupit proti automobilům.
Jak velký problém je automobilový provoz v Tallinnu?
Situace je velmi podobná Praze. Každé ráno tam jsou velké dopravní zácpy. Praha je ale asi pětkrát větší, takže když to srovnáme s vámi, aut máme asi méně, ale ten problém je stejný jako v Praze a jinde ve světě. Je proto dobré, když se s tím něco dělá.
V tomto případě jde o první akci tohoto společenství, kdy se snažilo očistit střed města od aut. Šlo především o hlavní náměstí, což tehdy bylo parkoviště. Nyní, po sedmiletém boji, je z něj pěší zóna.
Se svým filmem jste přijel na festival Jeden svět. Jaké byly nejčastější reakce na váš materiál? Jak je tato organizace vnímána mezi mladými Estonci? Jsou mladí Estonci aktivní ve svých občanských postojích?
Hnutí Nový Svět má velký dopad i na ostatní obvody Tallinnu. Nejde přitom jen o boj proti automobilům. Jde o to, aby celý váš obvod byl lépe obyvatelný, přívětivější k lidem. Aby se lidé měli kde vyžít, děti si kde hrát. Potřebujeme více takových těch „pekáren na rohu“ a malých obchůdků. To je jeden z velkých problémů dnešního světa. Festival Jeden svět je pak pro mě velký úspěch, protože jsem zjistil, že je to univerzální příběh. Lidé na festivalu dobře chápou, o jaké téma mi jde.
Co je pro vás jako dokumentaristu nejdůležitější? Čím jsou pro vás diskuse po promítání vaší práce?
Setkat se s lidmi a pohovořit si s nimi o stejných problémech je ta lepší část dělání filmu. Lidé jsou si hodně podobní. Všude na světě mají stejné problémy, bolesti i stejné radosti. Ve svém filmu jako bych nastavoval zrcadlo nám všem a vidím v tom i svůj vlastní život. Jak je obtížné být v tomto světě člověkem? Jaký je smysl života? Je jenom v tom, aby se vozil autem? Nebo trávil více času se svými přáteli ve svém obvodu města?
Snímek Auto*Mat vznikal časosběrnou metodou. Jak dlouho pracujete na vašich snímcích? Je vám časosběrná metoda blízká?
Trvalo mi to dlouho, pět let pozorování toho společenství. Nejde přitom jen o společenskou úroveň, ale i o mikrokosmos této docela malé skupiny lidí. O pozorování, jak se během toho dlouhého období lidé mění, jak se proměňuje i jejich revoluce, jak se chová vůdce. Během té doby tam vznikly dva manželské páry, které se bohužel později zase rozvedly. Takže je to také otázka etických problémů při sledování té skupiny z tak blízké vzdálenosti.
Takováto hnutí však mají skutečně dobrý vliv. Mým sdělením je, že lidé skutečně mohou věci změnit, když to opravdu chtějí.
Podíváme-li se na problémy mladých lidí v Estonsku, jaké jsou ty největší?
Mladí Estonci jsou stejní jako mladí lidé po celém světě. Sedí celý den u Facebooku a komunikují, může to být velmi nudný život. I jinde v Evropě je to hodně podobné. Doufám, že aktivisté, jakou jsou ti z Nového Světa, budou šířit novu vlnu. Ne něco jako hippies, ale něco kladného, co bude trochu měnit svět, aby byl lidsky přívětivý.
To je třeba i téma vašeho dalšího časosběrného materiálu?
Ne, to téma se týká úplně něčeho jiného. Připravuji film o ostrově Nauru v Mikronésii blízko Austrálie. Je to úplně jiný příběh. Je dobré, když si jako tvůrce můžete vybírat témata a měnit je. Ale jinak žiju pořád takový život, při němž sleduji a stýkám se s lidmi z Nového Světa. Jsou to moji přátelé.
Jaan Tootsen (*1975, Tallinn)
Dokumentarista. Editor estonského rádia a televize (ERR). Absolvoval Tallinnskou univerzitu – TV a rozhlas (1994-2000). Je autorem dokumentárních snímků Rich Universe Next Door (2005), Brand New World (2006), The New World (2011).
(redakčně kráceno)
