Letní filmová škola pokouší filmy k nakousnutí

Uherské Hradiště - Nakousnuté jablko na vizuálu 38. Letní filmové školy by mohlo symbolizovat i „zeštíhlení“ letošního ročníku. Kvůli nižšímu rozpočtu je přehlídka o něco kratší a nabízí i o něco nižší počet snímků. Na kvalitě programu se ale nic z toho, podle pořadatelů největší nesoutěžní filmové přehlídky v ČR, neprojeví a fanoušci kinematografie se mohou neochuzeni vydat do filmového ráje. Letos od 21. do 28. července.

LFŠ nabídne zhruba 170  celovečerních filmů, bloky krátkých filmů a řadu předfilmů. Jejich počet je sice oproti předchozím ročníkům menší, zato prý přibude počet repríz. A chybět nebudou ani hosté zvučných jmen v kinematografickém světě, kteří převezmou některou z Výročních cen AČFK (pořádající Asociace českých filmových klubů). 

Účast přislíbil íránský filmový tvůrce Abbás Kiarostamí či jeho kolega ze Srí Lanky Vimukthi Jayasundara, oba připomene LFŠ retrospektivou. Hned na úvod je očekáván španělský režisér Carlos Saura, z Uherského Hradiště si odveze cenu za kreativní zobrazení času v lidské psychice. Osobně také uvede své tragicky dobyvatelské drama El Dorado z roku 1988. Závěrečnou festivalovou projekci svou přítomností poctí maďarský filmař István Szabó. Stejně jako na nedávno zakončeném festivalu v Karlových Varech i v Uherském Hradišti představí svůj nejnovější film Za zavřenými dveřmi.  

Szabó nebude jediným zástupcem maďarské kinematografie na LFŠ. Sekce Fokus se totiž letos zaměří na Maďarsko - návštěvníci se prý dočkají zevrubného přehledu samotného úsvitu kinematografie této oblasti, objeví zlatý věk šedesátých let a pochopí to, co se skrývá pod visačkou maďarského humoru.

"Kromě Istvána Szabóa, slavného filmaře, přijede také Marcell Jankovics a Benedek Fliegauf jako zástupci současné maďarské kinematografie. Oba přivezou své nejnovější filmy. Fliegauf snímek Je to jen vítra a Jankovics snímek Tragédie člověka, velkolepý opus oceněný na festivalu v Cannes," upozornila ředitelka LFŠ Radana Korená.

Sekce Spektrum, která představuje osobnosti či témata měnící tvář současného filmu, nabídne ve svém programu ochutnávku ze současného ruského filmu a také cyklus F jako Pravda, sestavený ze snímků, jež spojuje schopnost manipulace s realitou.

Motto sekce Inventura zní: Z archivu zpět na plátna kin! Drží se ho i letos, kdy připomene, co měli naši západoněmečtí přátelé před padesáti lety na mysli, když zkoušeli svou filmařinu posunout kupředu prostřednictvím Oberhausenského manifestu. Vedle krátkometrážních experimentů se v Inventuře bude promítat i „klasika z nejklasičtějších“ z filmografie britského režiséra Davida Leana. Jako Půlnoční delikatesy se servíruje blaxploitation, tedy filmy ze 70. let točené pro černošské publikum. A ani letos nebude v této sekci chybět možnost užít si němé filmy - O patro výš Haroldy Lloyda nebo restaurovanou Méliésovu Cestu na Měsíc - za doprovodu živé hudby.

7 minut
Pozvánka Radany Korené na LFŠ
Zdroj: ČT24

Visegrádský horizont upozorní na legendy i talenty z Česka, Slovenska, Maďarska a Polska. Diváci se mohou těšit například na retrospektivu Agnieszky Hollandové, včetně na Oscara nominované drama V temnotě. Polská filmařka v současnosti natáčí třídílný televizní film vycházející z příběhu Jana Palacha. Ten na LFŠ pochopitelně uveden nebude, Visegrádský horizont se ale v podsekci Heydrichiáda vrací k jiné kapitole naší historie. „Uvedeme filmy, které heydrichiádu ukazují spíše zvenčí, to, jak atentát na Heydricha vnímali filmaři ze zahraničí,“ doplnila Radana Korená. Promítat se bude například na dva Oscary nominované drama I kati umírají z roku 1943 režiséra Fritze Langa, chybět ale nebudou ani české snímky: Atentát od Jiřího Sequense, Vyšší princip od Jiřího Krejčíka či komunistickou ideologií těžce obtěžkané Sokolovo Otakara Vávry. V rámci horizontu budou uvedeny i dvě předpremiéry tuzemských filmů (oba vznikly s přispěním České televize) - drama 7 dní hříchů, inspirované skutečnými událostmi odehrávajícími se v Sudetech bezprostředně po skončení 2. světové války, a bikerská road movie Posel.

Svou sekci má na filmovce její pořadatel - AČFK uvádí… snímky, které měli lidé možnost vidět už v kinech, například Trainspotting, i ty, které se teprve do kin chystají: tragikomedii Hasta la vista!, jež si z Varů letos odvezla diváckou cenu, „fotbalový“ dokument Dva nula či animovaný Obchod pro sebevrahy. A nakonec Zvláštní uvedení čeká mimo jiné dva pamětnické filmy: restaurovanou digitální kopii Slnka v sieti a Řeku Josefa Rovenského.

Ondřej Vetchý ve filmu 7 dní hříchů inspirovaném skutečnými událostmi konce války na Šumpersku. Do kin přijde v listopadu 2012.
Zdroj: ČT24/LFŠ

„Filmová škola nezahrnuje jen projekce, ale i velké množství odborného programu, kde prostřednictvím besed, přednášek a master class mají návštěvníci možnost seznámit se blíže s filmovou tvorbou autorů a také debatovat o problematice spojené s kinematografií,“ připomněla Radana Korená, že v Uherském Hradišti nejen filmy živ je divák.

Návštěvníky proto čeká i (dejme tomu) nefilmový doprovodný program - výstavy Limonádový Joe aneb Jdi na západ, mladý muži!, věnovaná nejslavnějšímu počinu Jiřího Brdečky, a Konfrontace, představující československé a polské filmové plakáty. O hudbu se na filmovce postará Iva Bittová, Midi Lidi, Načeva, Floex nebo Lenka Dusilová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...