Legendární hokejista Stanislav Konopásek vzpomíná na slavná léta 1947 až 1949

Komunistický kriminál, kde prožil přibližně pět let, bral jako nutné zlo či osud, nic dobrého mu ta doba nedala. Tak v dnešním Dobrém ránu s ČT zhodnotil nelehkou dobu začátku 50. let jeden z nejlepších útočníků hokejové historie Stanislav Konopásek, který patřil k první vítězné generaci československého hokeje. Unikátní svědectví Stanislava Konopáska popisuje kniha Davida Lukšů a Aleše Palána "Stanislav Konopásek: Hráč, který přežil", na jejímž vydání se podílela Česká televize.

Na slavná tažení československých hokejistů z let 1947 až 1949 vzpomíná dodnes. V Praze v únoru 1947 po jednoznačných výhrách nad Rumuny, Rakušany, Poláky, Švýcary a Belgičany sice československá reprezentace prohrála se Švédskem 2:1, mistrovský titul ale nakonec vybojovala výhrou nad výběrem USA 6:1. Nadšení českých fanoušků si v ničem nezadalo s dnešním fanděním. Poté, co si ze Stockholmu přiváželi titul mistra světa v roce 1949, je vítal téměř celý národ: „Přijížděli jsme vlakem a skoro na každé větší stanici se musel vlak zastavit a vítaly nás davy lidí a potom v Praze nás vezli autobusem s otevřenou střechou.“ Hokejisté tehdy projížděli i přes zaplněné Václavské náměstí.

Stanislav Konopásek se nevyhnul ani odpovědi na otázku týkající se kontroverzní postavy československého hokeje Vladimíra Zábrodského, který jako jediný nebyl odsouzen v rámci vykonstruovaného soudního procesu v roce 1950. Zábrodský podle něj nebyl přímým účastníkem zatčení, nicméně očistil své jméno pravděpodobně tím, že očernil své spoluhráče: „On byl takovým hlavním aktérem toho, že jsme chtěli zůstat ve Švýcarsku, v Davosu, v roce 1948, tak si pořád nedovedu představit, že on z toho takhle vyklouzl.“ Dodnes, když se se Zábrodským setká, cítí hořkost, kamarádství z doby slavných hokejových vítězství je dávno pryč. Jak doplňuje spoluautor knihy Lukšů, veškerá tvrzení ohledně Zábrodského jsou pouhé domněnky a pravda možná již nikdy nevyjde najevo. Nic proti němu přímo nesvědčí a hokejista sám vypovídat nechce.

Stanislav Konopásek patřil ke slavné poválečné hokejové reprezentaci, která po titulu mistrů světa z roku 1947 v Praze vybojovala titul i v roce 1949 ve Stockholmu, kde poprvé porazila Kanadu, která na šampionát v roce 1947 nepřijela. Po únoru 1948 chtěli na turnaji ve švýcarském Davosu emigrovat. Nakonec se ale rozhodli vrátit do vlasti.

Na mistrovství světa do Londýna v roce 1950 však již hokejisté neodletěli. Místo toho putovali všichni kromě kapitána Zábrodského do policejní cely. Komunistické vedení si našlo důstojného reprezentanta do čela obviněných – Bohumila Modrého, který v té době již ani reprezentantem nebyl. V procesu s názvem kauza Modrý a spol., který trval pouhé dva dny, bylo na základě vyprovokovaného incidentu za špionáž a velezradu odsouzeno dvanáct hokejistů. Československo tehdy ze dne na den ztratilo základ hokejové reprezentace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...