Brno – Masarykova univerzita (MU) letos nedostane z dotací rozdělovaných Ministerstvem kultury ani korunu. Ministerstvo všechny žádosti odmítlo kvůli chybě pedagogické fakulty, která nevyúčtovala dotaci pro jeden ze svých časopisů. Podle univerzity jde o pouze o formální chybu řešitele projektu Martina Reissnera. Ten se ČT odmítl k celé věci vyjádřit s tím, že s časopisem ukončil spolupráci a věc je tím pro něj skončená.
Časopis Ladění, zaměřený na odborné informace ze světa dětské literatury, získal pro rok 2011 z Ministerstva kultury dotaci ve výši 100 tisíc korun. Jenže využití dotace pedagogická fakulta nevyúčtovala včas a úřad tak musel přistoupit k razantnímu vyškrtnutí dalších žádostí na projekty knihoven. „Dle Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu takovému žadateli nelze poskytnout dotaci pro rok 2012,“ píše se ve vyrozumění ministerstva adresovaném děkanovi. Výjimka se vztahuje pouze na dotace pro výzkum a vývoj.
Podle univerzity jde o pochybení řešitele projektu Martina Reissnera. „Šlo o formální pochybení, kdy pan Reissner včas neposlal závěrečnou zprávu. Opakovaně na to byl upozorňován, ale v té době byl nemocný, nevyzvedával si e-maily. Peníze rozhodně nebyly zbytečně promrhány,“ uvedla mluvčí univerzity Tereza Fojtová. Děkan pedagogické fakulty jeho pochybení vyhodnotil jako porušení pracovní kázně a rozhodl se Reissnerovi neprodloužit pracovní smlouvu.
Šéfredaktorem a garantem časopisu Ladění byl Martin Reissner, který je současně ředitelem Moravského zemského muzea. Právě on měl zaslání závěrečné zprávy na starosti. Reissner se k celé záležitosti odmítl vyjádřit. Ukončeno bylo také vydávání časopisu Ladění. Odborné články z oblasti dětské literatury budou vycházet v časopise Komenský, jenž také vydává pedagogická fakulta.
Knihovnické projekty univerzity mají letos smůlu. Dotace v řádu desítek až stovek tisíc nedostanou. „Nevnímáme to jako škodu, protože tyto dotace jsou nenárokové. Nebylo tedy jisté, že bychom je dostali, a proto jsme s nimi nemohli jistě počítat,“ dodala Fojtová. Podle údajů z Ministerstva kultury univerzita na pět projektů v programu Veřejné informační služby knihoven žádala celkem o 931 tisíc korun.
