Ostrava - Čtyřicet dva let po smrti vychází v Česku první reprezentativní výbor z tvorby jednoho z nejvýznamnějších polských básníků 20. století Rafala Wojaczka - talentovaného básníka, bohéma, který žil životem prokletého básníka a ve 26 letech spáchal sebevraždu. Knihu nazvanou Který nebyl vydalo ostravské vydavatelství Protimuv.
Na překladech se podílelo třináct překladatelů a překladatelek. Každý z nich se dostal k autorovi trochu jinak. „První překlady se objevily v českém samizdatu v polovině osmdesátých let minulého století, a to především díky Janu Antonínu Pitínskému a Václavu Burianovi, jejichž překlady jsou v tomto souboru také hojně zastoupeny,“ uvedl editor knihy Norbert Holub. Doplnil, že tito překladatelé si Wojaczka našli sami, jiní dostali zadání. Vedle Pitínského a Buriana se na překladech podílel Janusz Klimsza, Vít Slíva, Bogdan Trojak, Miroslav Zelinský, Viola Fischerová a další.
„Kniha vlastně vznikala třicet let. A myslím si, že je to pro ni dobře,“ uvedla polonistka, překladatelka Soňa Filipová, která měla na starosti jazykovou a překladovou redakci. Redaktoři si hráli s každým detailem. „Snažili jsme se důsledně zachovat autenticitu zápisu. Kvůli jedné čárce jsme si vyměnili třeba pět obsáhlých mailů,“ vysvětlovala Soňa Filipová.
Výbor začíná básněmi z debutové básnické sbírky, která Wojaczkovi vyšla v roce 1969 pod názvem Sezóna. Autorovi bylo 24 let, kniha měla velký ohlas u kritiky i čtenářů. Za života, v roce 1970 vydal další sbírku s názvem Jiná pohádka. Knihy Který nebyl, Nedokončená křížová výprava a Zbytek krve vyšly posmrtně. Čerstvě pokřtěná kniha obsahuje básně ze všech jeho sbírek i další texty.
Maciej Melecki, velký znalec Wojackova díla, říká, že autor věnoval život bytí básníkem. K jeho vzorům patřili prokletí básníci Charles Baudelaire nebo Artur Rimbaud. „Žil rychle, expresivně, neměl čas na kompromisy,“ uvedl Melecki. Wojaczek začal studovat polonistiku na krakovské Jagellonské univerzitě, ale studium nedokončil. Vystřídal několik manuálních zaměstnání. Trpěl depresemi a závislostí na alkoholu, což ho přivedlo do psychiatrické léčebny. Smrt je prostoupena celým jeho dílem.
Nikdy neotvírat okno
Pamatuj
nikdy
neotvírej okno
mezi čtyřmi stěnami
vítr nevane
dbej o hlavu
a o růže
a čerpej stále znovu
přímo z měšťáckého pramene
nemysli na to
že se ti obnovuje stigma
ty…
Nepiš dopisy sám sobě
kdo to kdy viděl
psát dopisy mrtvým
Melecki říká, Wojaczek byl postmoderní průkopník. Používal totiž zapomenuté básnické formy jako sonety nebo balady, které naplňoval novým jazykem. „A od začátku šokoval svou naléhavou brutalitou, měl zjevné tendence k turpismu,“ řekl Melecki.
Malé ostravské vydavatelství Protimluv knihu vydalo jako svou 20. publikaci. První překlady Wojaczkovy poezie se objevily v kulturní revue Protimluv v roce 2006.
