Který nebyl. Poezie prokletého básníka Wojaczka ožila ve výboru Protimluvu

Ostrava - Čtyřicet dva let po smrti vychází v Česku první reprezentativní výbor z tvorby jednoho z nejvýznamnějších polských básníků 20. století Rafala Wojaczka - talentovaného básníka, bohéma, který žil životem prokletého básníka a ve 26 letech spáchal sebevraždu. Knihu nazvanou Který nebyl vydalo ostravské vydavatelství Protimuv.

Na překladech se podílelo třináct překladatelů a překladatelek. Každý z nich se dostal k autorovi trochu jinak. „První překlady se objevily v českém samizdatu v polovině osmdesátých let minulého století, a to především díky Janu Antonínu Pitínskému a Václavu Burianovi, jejichž překlady jsou v tomto souboru také hojně zastoupeny,“ uvedl editor knihy Norbert Holub. Doplnil, že tito překladatelé si Wojaczka našli sami, jiní dostali zadání. Vedle Pitínského a Buriana se na překladech podílel Janusz Klimsza, Vít Slíva, Bogdan Trojak, Miroslav Zelinský, Viola Fischerová a další.

„Kniha vlastně vznikala třicet let. A myslím si, že je to pro ni dobře,“ uvedla polonistka, překladatelka Soňa Filipová, která měla na starosti jazykovou a překladovou redakci. Redaktoři si hráli s každým detailem. „Snažili jsme se důsledně zachovat autenticitu zápisu. Kvůli jedné čárce jsme si vyměnili třeba pět obsáhlých mailů,“ vysvětlovala Soňa Filipová.

Protimluv vydalo výbor z díla básníka Rafala Wojaczka
Zdroj: ČTO/Petra Sasínová

Výbor začíná básněmi z debutové básnické sbírky, která Wojaczkovi vyšla v roce 1969 pod názvem Sezóna. Autorovi bylo 24 let, kniha měla velký ohlas u kritiky i čtenářů. Za života, v roce 1970 vydal další sbírku s názvem Jiná pohádka. Knihy Který nebyl, Nedokončená křížová výprava a Zbytek krve vyšly posmrtně. Čerstvě pokřtěná kniha obsahuje básně ze všech jeho sbírek i další texty.

Maciej Melecki, velký znalec Wojackova díla, říká, že autor věnoval život bytí básníkem. K jeho vzorům patřili prokletí básníci Charles Baudelaire nebo Artur Rimbaud. „Žil rychle, expresivně, neměl čas na kompromisy,“ uvedl Melecki. Wojaczek začal studovat polonistiku na krakovské Jagellonské univerzitě, ale studium nedokončil. Vystřídal několik manuálních zaměstnání. Trpěl depresemi a závislostí na alkoholu, což ho přivedlo do psychiatrické léčebny. Smrt je prostoupena celým jeho dílem.

Nikdy neotvírat okno

Pamatuj
nikdy
neotvírej okno
mezi čtyřmi stěnami
vítr nevane
dbej o hlavu
a o růže
a čerpej stále znovu
přímo z měšťáckého pramene
nemysli na to
že se ti obnovuje stigma
ty…

Nepiš dopisy sám sobě
kdo to kdy viděl
psát dopisy mrtvým

Melecki říká, Wojaczek byl postmoderní průkopník. Používal totiž zapomenuté básnické formy jako sonety nebo balady, které naplňoval novým jazykem. „A od začátku šokoval svou naléhavou brutalitou, měl zjevné tendence k turpismu,“ řekl Melecki.

Malé ostravské vydavatelství Protimluv knihu vydalo jako svou 20. publikaci. První překlady Wojaczkovy poezie se objevily v kulturní revue Protimluv v roce 2006.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...