Kroměřížský zámek má nové expozice o zahradě a hudbě

Kroměříž - Dvě nová lákadla pro návštěvníky představuje kroměřížský arcibiskupský zámek. Národní centrum zahradní kultury v něm připravilo stálou expozici, která se věnuje pětisetleté tradici úpravy dvou kroměřížských zahrad zapsaných v seznamech UNESCO - Květné a Podzámecké. Další nová expozice se věnuje hudbě, konkrétně historii skladatelů a kapel spojených se zámkem.

„Historie zahradnictví v Kroměříži je velmi dlouhá. Máme tu více než pět set let kontinuálního vývoje, který je precizně popsán v archivu olomouckého arcibiskubství,“ zdůvodnil vznik výstavy ředitel Národního památkového ústavu v Kroměříži Jan Slezák. Dodal, že na vytvoření výstavy památkáři spolupracovali i se zámeckými sbírkami, akademií věd a několik exponátů si zapůjčili například z vídeňské Albertiny.

Výstava se samozřejmě zaměřuje především na kroměřížskou Květnou a Podzámeckou zahradu. Jejich vznik podle Slezáka nebyl žádnou rozmařilostí arcibiskupů, ale spíše snahou o posílení jejich reprezentačního statutu. „V zahradním umění se řešily dva naprosto základní vztahy. A to vztah člověka k přírodě a vztah člověka k Bohu,“ popsal symboliku zahradní kultury Slezák.

Národní centrum zahradní kultury

Zřízení stále expozice věnované zahradám na Kroměřížském zámku je jedním z výstupů instituce jménem Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži. U jejího vzniku v roce 2008 stál Národní památkový ústav a Muzeum umění Olomouc. Centrum je jediné svého druhu v Česku a i ve střední Evropě. Instituce se kromě edukačních aktivit, jako jsou představené expozice, soustředí i na metodické a odborné aktivity. Zhmotněním celé práce by mělo být obnova vybraných částí Květné a Podzámecké zahrady.

Zdroj: NCZK

První ze stálých expozic – vstupní – je zřízena v přízemí zámku a poslouží návštěvníkovi v základní orientaci v souvislostech zámku, zahrad a sbírek. Druhá z expozic, která je umístěna ve druhém patře zámku, mapuje bohatou historii Květné a Podzámecké zahrady. Návštěvníci tam najdou především grafické a knižní sbírky, které doplní zámeckou obrazárnu.

6 minut
Vstup Josefa Kvasničky
Zdroj: ČT24

Kabinet hudby mapuje zámecké skladatele i kapely

Druhou expozicí, která má dnes premiéru, je Kabinet hudby. V něm najdou návštěvníci podle organizátorů to nejhodnotnější, co se v zámecké hudební sbírce dochovalo. Zejména půjde o archiválie související se zámeckými kapelami. Nejstarší část představuje soubor hudebnin užívaných biskupskou dvorní kapelou mezi léty 1664 až 1695.

Své přibližně o století mladší stopy zanechali na kroměřížském zámku i velcí vídeňští klasici. V torzu hudebního archivu arcivévody Rudolfa Jana se totiž dochovaly nejen autorské skladby, ale též náčrty jeho učitele kompozice a klavíru Ludwiga van Beethovena. Vzácně se v kroměřížské kolekci zachoval i autogram Wolfganga Amadea Mozarta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...