Uherský Ostroh - Tradiční výroba krojů v Uherském Ostrohu mohla ke konci letošního roku skončit. Ztrátovost přes dvě stě tisíc korun byla totiž pro radnici už příliš. Nyní je provoz společnosti Lidové tradice a řemesla zachráněn, město jej bude dotovat dál. Případný konec dílny by totiž mohl znamenat i konec tradiční výroby krojů v této oblasti.
Krojová dílna může pokračovat dál, radnice ji bude dotovat
Výrobě tradičních krojů, a to nejen z oblasti Moravského Slovácka, se obecně prospěšná společnost Lidové tradice a řemesla věnuje už šest let. Radnice tuto dílnu roky finančně podporuje. Nyní se ekonomická situace výrobny krojů natolik zhoršila, že radní navrhovali její zrušení. Mělo k němu dojít už na konci letošního roku. Důvodem byla ztrátovost, která se koncem září vyšplhala na více než dvě stě tisíc korun.
Hovoří Vlastimil Vaněk, předseda správní rady dílny (zdroj: ČT24)
Kvůli nepříznivé finanční situaci lidových dílen bylo svoláno i mimořádné zastupitelstvo. Pokud by výroba krojů měla v Uherském Ostrohu opravdu skončit, byli místní připraveni podepisovat petici. Radní se nakonec uvolili v dotování výroby pokračovat. Příští rok má společnost získat od města příspěvek dvě stě tisíc korun.
Výrobna tradičních krojů už propustila dvě své pracovnice a snaží se i dalšími cestami ušetřit alespoň nějaké peníze. O práci ale paradoxně nouzi nemá, zrovna nyní dokončuje velkou zakázku pro mužský sbor. „Teď jsme vyhráli výběrové řízení vypsané obcí Rohatec, kde obšíváme třináct chlapců komplet pánskými kroji,“ řekla vedoucí výrobní dílny Dagmar Štěrbová. Právě co největší ekonomická soběstačnost dílny je hlavním cílem Lidových tradic a řemesel.
GALERIE
V Uherském Ostrohu vyrábí i liturgické oděvy
Zánik výrobny v Uherském Ostrohu by mohl znamenat i konec tradiční výroby krojů v této oblasti. Hlavním cílem společnosti Lidové tradice a řemesla je především uchovat lidové kroje i pro další generace. Aby se krojová dílna uživila, musela rozšířit nabídku svých služeb. Krom šití a vyšívání lidových krojů se místní švadleny věnují i výrobě liturgického oblečení nebo zakázkovému šití. Kroje se tu nejen vyrábí, ale také půjčují, opravují, perou a žehlí. „My nechceme, aby měla dílna nějaké velké zisky, ale aby si na sebe alespoň sama vydělala,“ přiznal předseda správní rady Vlastimil Vaněk.
Nyní v této společnosti pracuje šest místních žen. Do budoucna se krojová dílna bude snažit získat nové zakázky z německy mluvících zemí. Právě v Rakousku a Německu je totiž obliba tradičních lidových krojů velmi vysoká.