Krkonošské muzeum v Jilemnici vystavuje historické hodiny

Návštěvníci Krkonošského muzea v Jilemnici mají možnost si prohlédnout výstavu, která představuje celodřevěné, polodřevěné i mosazné historické hodiny ze Schwarzwaldu i Čech. Zvláště zajímavé jsou například lihýřové hodiny, které jsou v České republice dochovány v několika málo exemplářích.

Koncepce výstavy Hodiny ze Schwarzwaldu dává možnost seznámit se nejprve s běžnou hodinářskou produkcí 2. poloviny 19. století. Tedy výrobou malých hodin (Jockele, Miniaturuhr) a nástěnných hodin s ciferníkovou deskou tlačenou z mosazného plechu. Zvláště zajímavé jsou „mrkačky“, tedy ciferníky s portréty doplněné o mechanismus pohybu očí spojený s kyvadlem.

Z výstavy hodin v Krkonošském muzeu v Jilemnici
Zdroj: ČT24/Patrik Pařízek

Následující výstavní sál návštěvníkům představí vzácnější stroje postupně od 1. poloviny 19. až do poloviny 18. století. Nejvíce upoutá složitý orloj se dvěma kukačkami, kohoutem, dvanácti apoštoly, lakomcem a smrtkou. Vzhled hodin je volně inspirován Staroměstským orlojem a vznikl v Čechách.

Z výstavy hodin v Krkonošském muzeu v Jilemnici
Zdroj: ČT24/Patrik Pařízek

Významnou částí výstavy jsou hodiny s pohyby (Automaty). Vedle hodin se zvoníky a ševcem spravujícím boty upoutají jistě i kukačky. Nejstarší z nich, typické svou velkou malovanou kukačkou, jsou z období kolem roku 1730. Střed místnosti doplňují hodiny hrací se skleněnými i kovovými zvonky a píšťalovými mechanismy, jejichž hru si zde budete moci i poslechnout.

Z výstavy hodin v Krkonošském muzeu v Jilemnici
Zdroj: ČT24/Patrik Pařízek

V závěru výstavy jsou nejstarší ukázky polodřevěných a celodřevěných hodin. Polodřevěné hodiny z konce 18. století reprezentují stroje s kotvovým krokem a kyvadlem umístěným vzadu, ale i s kyvadlem předním tzv. caplem. Představeny budou i různé způsoby zdobení ciferníků malbou na dřevěné desce, zvláště typickým dekorem jablíčkové růže (Apfelrose), podmalbou na skle nebo vzácně dochovaným tištěným kolorovaným ciferníkem na papíře.

Mezi nejvzácnější exponáty patří celodřevěné hodiny z druhé poloviny 17. století z oblasti Schwarzwaldu. Mají jen jednou ručičku a vodorovně uložené vahadlo (lihýř) umístěné v horní části jednoduché dřevěné konstrukce.

K výstavě je připravený bohatý doprovodný program pro dospělé i děti. Mohou navštívit interaktivní koutek, kde bude možné si přehrát vystavené hodiny v chodu. Na videu zde uvidíte například již zmiňované mrkačky, ale i hodiny s dalšími pohyby – vojákem „na vartě“, zvoníkem, apoštoly, kukačkou a dále stroje doplněné zvonkohrami či píšťalami. Velkou vzácností zde budou například hodiny s jedlíkem knedlíků (Knodelfresser).

Ze sbírek muzea…

Výstavu doplní také několik exemplářů švarcvaldských hodin ze sbírek Krkonošského muzea. I zde se mohou pochlubit některými zajímavostmi. Kromě několika celodřevěných hodin s caplem i lihýřem, zde vystaví i dřevěné hodiny se skleněnou zvonkohrou. Opomenuto nezůstane ani jméno jilemnického hodináře Františka Pochopa, autora interiérových hodin 19. století, ale hlavně strůjce dominanty města – čtvrťových opakovacích hodin, které patří mezi světové rarity.

Výstava v Krkonošském muzeu v Jilemnici potrvá do 2. března 2014.

Patrik Pařízek, Jilemnice / Semily

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...