Město Libavá (Olomoucko) – Připomenout historii dávno zaniklých obcí, takové je poselství dvou sedmimetrových křížů, které ve Vojenském prostoru Libavá na Olomoucku vztyčili místní dobrovolníci. Ještě po válce tam podobných křížů bylo čtyřiadvacet, stejně jako bylo obcí, které srovnalo se zemí rozhodnutí Gottwaldovy vlády v roce 1947 a jejich převážně německé obyvatele odsud vystěhovalo. Na území vysídlených vesnic vznikl vojenský výcvikový tábor.
Jsou to dva prosté modřínové kříže. Ten původní stál v Kouřilově zatáčce před Městem Libavá od roku 1930 nepřetržitě téměř až do loňského jara. Původně jej nechal postavit místní rychtář Franz Partsch. Bohužel byl kříž už natolik poničený, že místní dobrovolníci z něj použili už symbolicky jen jedinou skobu. „Kříž je vyrobený podle originálu, tak aby tam bylo alespoň něco původního. Každý kříž měl svou historii a důvod postavení,“ uvedl kronikář Města Libavá Jindřich Machala a Jan Hňátek z města doplnil: „Kříž s tím letopočtem stál původně v tomto místě. Je to kulturní památka, která se vrací zpátky.“
Druhou největší obcí Libavska byla Velká Střelná, ještě před odsunem německých usedlíků a zřízením výcvikového prostoru zde žily téměř dva tisíce obyvatel. Byla zde pila, mlýn ale třeba i spořitelna. Vojáci celou obec v roce 1947 roce rozstříleli a srovnali se zemí, dnes už ji připomíná pouze kaplička. Musela odsud odejít i tehdy čtrnáctiletá Hilda Benischová. Dlouhá desetiletí se sem nechtěla vůbec podívat, po pádu totality však na Střelnou už jezdí ráda: „Na mne to velmi působí. Kdyby to bylo obydlené jako Libavá, tak jsem tam. Zkrátka, jsem tam doma.“
Nové kříže budou slavnostně vysvěceny již v příštím týdnu při příležitosti 750. výročí založení Města Libavá.
