Ivaň - Kostelu sv. Linharta, jediné stavbě, která přežila zánik obce Mušov, svítá naděje na záchranu. Obce Ivaň a Pasohlávky požádaly o evropskou dotaci na to, aby kostel zpřístupnily návštěvníkům. Teď ho lidé alespoň vidí z břehu díky práci klientů kyjovské komunity Krok, kteří o okolí zchátralé stavby každoročně pečují.
Už čtvrtým rokem na opuštěný ostrůvek s kostelem sv. Liharta přijíždí klienti kyjovské komunity Krok pro drogově závislé. Aby se na něj dostali, postavili si dokonce vlastní loď. Tři týdny okolí kostela čistí, aby tam mohli hnízdit ptáci. „Když jsme sem přijeli poprvé, tak tady byl jen takový úzký chodníček jen ke kostelu. Byla to tady taková džungle. Každým rokem se to nádherně posouvá, letos se tady objevily vzácné kytky. Kopřiva a bodlák pořád vítězí, ale pokrok je vidět, má to nějaký smysl,“ popsal ředitel Občanského sdružení Krok Milan Čamlík.
Právě smysluplná práce je základem terapie klientů Kroku. „Jsme za tu práci nesmírně vděční, protože, jak říkám – nestačí jenom přestat pít a brát drogy, je potřeba změnit životní filozofii. Tahle práce je každý den vidět, je návazná na přírodu,“ vysvětlil význam pravidelné úklidové akce Čamlík. Klienti vstávají každý den v šest hodin ráno a pak až do večera sečou, kosí a hrabou trávu a uklízí ostrov.
„Pokud by se občanské sdružení nepodílelo na úpravě ostrova, tak je to zarostlé kopřivami a vším náletem tak, že kostel skoro není vidět. Hlavně by se k němu nikdo nedostal,“ myslí si starostka Ivaně Ivana Macková (nez.).
Kostel sv. Linharta v Mušově
Kostel sv. Linharta vznikl před polovinou 13. století v souvislosti se založením obce Mušov. Původní kostel měl o polovinu menší půdorys než dnes. K jeho zvětšení došlo při gotické přestavbě – nová loď byla rozšířena a starý presbytář nahradilo prostorné kněžiště. Kostel se stal cílem poutníků putujících ke svatému Linhartovi, patronovi vězňů a zločinců. Tradice se zachovala až do poloviny 17. století. Za třicetileté války zanikly poutě a zdejší fara byla přičleněna k obci Perná. Ve 2. polovině 18. století se kostel dočkal další přestavby, tentokrát barokní. Největší změnou byla výstavba nové severní věže, která nahradila původní románskou. Poslední výraznou změnou vzhledu prošel kostel na počátku minulého století, kdy získal novogotickou podobu.
(zdroj: www.jizni-morava.cz)
To by se mohlo brzy změnit. Ivaň jako vlastník kostela a nedaleké Pasohlávky jako správce daného území požádaly o evropskou dotaci na zpřístupnění kostela. „Momentálně je naděje, že získáme dotaci z Regionálního operačního programu, protože je vypsaná výzva, která výborně sedí právě na zpřístupnění. Na podzim se dozvíme, jestli s naší žádostí uspějeme,“ řekla starostka.
Projekt počítá s vybudováním odpočinkové zóny pro návštěvníky na hrázi s posezením, lodní dopravou na ostrov a vytvořením vyhlídky ve věži kostela. Návštěvníci by tak z výšky mohli pozorovat hnízdící ptactvo, lesknoucí se hladinu Nových Mlýnů a Pálavu. Podle předběžných odhadů se náklady vyšplhají na pět milionů korun.
Ostrov by i tak nebyl přístupný celoročně, ale pouze na čtyři měsíce. Ostrov leží v srdci přírodní rezervace s přísným režimem ochrany zejména kvůli ptákům, proto není možné, aby byl přístupný po celý rok. „Zpřístupnění je představitelné v době, kdy ptáci nehnízdí a zároveň tady ještě není koncentrace ptáků na zimu. To znamená od července do října. Umím si to představit s tím, že by byli lidé dopravováni nějak organizovaně s průvodcem, který by jim vysvětlil, proč je provoz takhle omezen, a co tady mohou vidět,“ vysvětlila Vlasta Škorpíková z Odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Dodala, že dodržování režimu by muselo být hlídáno.
Pokud Ivaň a Pasohlávky dotaci skutečně získají, chtějí se do oživení kostela pustit už příští rok.
Demolice a zatopení Mušova
Navzdory odporu obyvatel Mušova musela obec ustoupit na konci 70. let výstavbě novomlýnských nádrží. Ještě předtím v roce 1975, kdy začala stavba Horní nádrže, zanikly rozsáhlé lužní lesy evropského významu s vzácnými druhy mokřadní fauny a flóry.
Vojska Ministerstva vnitra srovnala se zemí více než sto rodinných domů, přestěhovat se muselo zhruba pět stovek lidí. Starousedlíci si mohli vybrat – buď získat náhradní bydlení, nebo finanční kompenzaci. V lednu 1980 byl Mušov vymazán ze seznamu obcí v Československu, o sedm let později obec definitivně pohřbily miliony kubíků vody. Díky úsilí památkářů zůstal zachován alespoň kostel sv. Linharta, který dodnes stojí na malém ostrůvku uprostřed Věstonické nádrže.
Zatopení Mušova a vzniku novomlýnských nádrží se věnoval i pořad ČT Zatopené osudy.
