Bánov – Šest rozhleden najednou bylo dnes slavnostně otevřeno v podhůří Bílých Karpat. Svoji vyhlídku získaly obce Vlčnov, Nivnice, Korytná, Suchá Loz, Bystřice pod Lopeníkem a Bánov. Slavnostní otevření ale zkomplikovalo počasí. Příval sněhu znemožnil uspořádat kolaudaci přímo na jedné z rozhleden, jak bylo původně v plánu. Ceremonie se tak musela přesunout na obecní úřad v Bánově.
Vlčnov, Nivnice, Korytná, Suchá Loz, Bystřice pod Lopeníkem a Bánov. Nad každou ze šestice jmenovaných obcí byla nedávno postavena13 metrůvysoká dřevěná rozhledna ze smrkové kulatiny. Počasí na Zlínsku dnes ale rozhlednám nepřálo. Sněhová vánice zcela zasypala cestu k bánovské vyhlídce, organizátoři tak museli kolaudaci přesunout na obecní úřad, kde bylo slavnostně otevřeno všech šest staveb najednou. „Letošní zima skýtá spoustu překvapení. Bohužel teď bylo velmi složité dopravovat se na rozhlednu, která je uprostřed polí,“ vysvětlil starosta Bánova Zbyněk Král (KDU-ČSL).
O půl páté byl ze všech vyhlídkových věží odpálen ohňostroj, který šestici nových staveb symbolicky propojil. A protože jsou rozhledny téměř na dohled, v jediném okamžiku se návštěvníkům odhalila poloha všech nových vyhlídek, které ode dneška nabízejí pohled na krajinu podhůří Bílých Karpat, biosférickou rezervaci pod ochranou UNESCO. „Vidíme jako na dlani Uherský Brod, za ním při dobré viditelnosti až na bucholovské kopce. Krásné vyhlídky jsou na Bílé Karpaty a obce pod nimi,“ potvrdil manažer mikroregionu Východní Slovácko Milan Bauka.
Celý projekt vyšel zhruba na tři a půl milionu korun. Část této sumy pokryly dotace, zbylé peníze přidala šestice obcí ze svých rozpočtů. Od rozhleden si místní samospráva slibuje nalákání turistů a zvýšení atraktivity mikroregionu Východní Slovácko. Proto mezi jednotlivými rozhlednami vznikl zhruba padesátikilometrový turistický okruh. Na výletnické stezce je umístěno celkem 18 odpočivadel doplněných informačními tabulemi.
Kritici tvrdí: z rozhleden není nic vidět
Přenést projekt z papíru do reality nebylo nijak jednoduché, od počátku totiž narážel na odpor ochranářů. Část staveb leží v CHKO Bílé Karpaty. Místní ochránci přírody nechtěli, aby věže čněly nad porost. Tím by ovšem rozhledny ztratily svůj smysl. Nakonec se podařilo dosáhnout kompromisu. Všechny vyhlídky jsou vysoké pouze patnáct metrů, některé tak okolní stromy převyšují jen velice mírně. Vyrobeny byly ze smrkového dřeva.
Kritici přesto tvrdí, že stavby vznikají i na místech, odkud není nic vidět, a obce je budují jen proto, že na rozhledny získají peníze z Evropské unie. Dalším bodem kritiky je fakt, že výhled na krajinu Bílých Karpat nabízí hned osm dalších vyhlídek – na Uherskohradišťsku a sousedním Hodonínsku. Příkladem rozhledny bez výhledu může být dva roky stará věž Drahy právě z Hodonínska, která vyrostla v rámci příhraničního projektu „Pozrime sa cez hranice z výšky“. Svému jménu však nedostála, leží totiž v údolí. Čtyři miliony z evropských fondů se ale utratit podařilo, což bylo v tomto případě zřejmě to hlavní.
