Karel Abraham projel s německými závodníky Brno. Na staré motorce

Brno - S dějinami Brna a závoděním v jihomoravské metropoli dnes německé jezdce Stefana Bradla a Sandra Cortese seznámil brněnský závodník Karel Abraham. Město a trasu starého Masarykova okruhu neprojeli na svých závodních motocyklech, ale na veteránech značky ČZ. Zastavili se například ve dvou obávaných zatáčkách starého okruhu, ve kterých havarovali jezdci Giuseppe Farina a Hans Baltisberger. Ten při nehodě v roce 1956 zahynul.

Po desáté hodině dopoledne zamířili Karel Abraham, Stefan Bradl a Sandro Cortese ze Zelného trhu nejprve na katedrálu na Petrově a ke Špilberku. Z centra jeli do Farinovy a Baltisbergerovy zatáčky, které leží na starém Masarykově okruhu. Německý jezdec Hans Baltisberger v nebezpečné zatáčce, která po něm byla později pojmenována, v srpnu 1956 při závodu Grand Prix ČSSR havaroval a svým zraněním na místě podlehl.

Jezdci se krátce zastavili v místě, kde v roce 1949 italský jezdec Giuseppe Farina způsobil nehodu, při které zemřeli dva diváci a dalších deset jich bylo zraněno. Pro úsek se vžilo označení Farinova zatáčka. „Tohle byla úplně jiná doba. Mám před těmito lidmi velký respekt, protože trať byla nebezpečná. Vlastně je úžasné, jak tady závodili. Je to ale úplně jiné než dnes,“ řekl německý jezdec Stefan Bradl. Pak se vydali na současný Masarykův okruh, který o víkendu hostí závody Grand Prix.

Trojice jezdců trasu projela na historických motorkách značky ČZ. „Řídit tuto motorku je těžší, než jsem si myslel. Přece jenom je to starší motorka, pořádně se s ní rozjet, vůbec do kopce, byl docela problém, protože se jí moc nechce. Ale byla to zábava, určitě jsem si to užil,“ řekl jezdec Karel Abraham.

Automobilové závody jsou s Brnem spjaté posledních osmdesát let. Původní trasu Masarykova okruhu vytyčili milovníci automobilového sportu v roce 1930. „Tehdy měl okruh 30 kilometrů a jezdilo se proti směru hodinových ručiček, tedy opačným směrem než kdykoliv později v historii,“ popsal počátky Masarykova okruhu mluvčí Autodromu Brno Jiří Smetana. Jezdci projížděli Novým Lískovcem, Pisárkami, Kohoutovicemi, Žebětínem, Ostrovačicemi, Popůvkami, Veselkou a Bosonohami. Okruh se využíval jen osm let, pak závodění přerušila 2. světová válka.

V roce 1949 se okruh znovu začal využívat, ale změnil svoji podobu. Trasa byla zkrácena na necelých 18 kilometrů a otočil se směr jízdy. Startovalo se tedy z Bosonoh. V roce 1964 došlo k dalšímu zkrácení trasy na 14 kilometrů a naposledy se do podoby okruhu zasahovalo v roce 1975. Okruh tehdy měřil jen třetinu původní délky, tedy necelých 11 kilometrů, a závodníci projížděli jen městskou částí Bosonohy a obcí Veselka. Starý okruh se definitivně přestal využívat v roce 1987, kdy uvnitř původní trasy vznikl nový automotodrom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...