Jeseník otevřel expozici čarodějnických procesů

V Jeseníku ožívají čarodějnické procesy. Obraz brutálních událostí ze 17. století nabízí nová expozice v tamním Vlastivědném muzeu. Je unikátní po odborné i technické stránce. Poprvé se na ní zveřejňují výpovědí mučených a poprvé v českém muzejnictví se využívá fog skreen – tedy projekce v mlze.

Sklepení Vodní tvrze v Jeseníku bylo dlouhá léta prázdné. Teď se proměnilo ve stálou expozici čarodějnických procesů ze 17. století. Připomíná dobu, která zdejší region nechvalně proslavila v celé zemi. Právě tady totiž odstartoval masový hon na čarodějnice. A dosáhl obludných rozměrů.

„Historici splatili dluh veřejnosti, že zpracovali jedno z nejvýznamnějších témat jesenického regionu,“ uvedla ředitelka Vlastivědného muzea Jesenicka Veronika Rybová.

2 minuty
Reportáž Andrey Švubové
Zdroj: ČT24

Před inkvizčním tribunálem skončilo v 17. století asi 250 osob z tehdejšího Jesenicka. U 119 z nich je doložen rozsudek smrti. V polských archivech se historikům podařilo vypátrat jejich autentické výpovědi o průběhu mučení. Jsou to stovky stránek z výslechů u soudu:

„Na těchto stránkách bylo nejsložitější vlastně dostat se do německého kurentu, pochopit to soudobé písmo, přepsat to do němčiny. Možná nejsložitější práce byl český překlad,“ dodává historička Michaela Neubauerová.

První údajnou čarodějnicí na Jesenicku byla Barbora Shmiedová. Její manžel ji na smrtelné posteli označil za ďáblovu služebnici.

„Dobytek začarovala, také čarodějnické máslo dělala a jako neviditelná lidem do sklepů vnikala, a o mléko obírala. Ona svému muži do prstu střelila, a s čarodějnými slovy mu uškodila,“ čtenme v historických pramenech o procesu s Shmiedovou.

Příběh Barbory Schmiedové uvidí lidé v mlze. Přestože je Fog Screen projekce založená na vodní bázi,  je natolik suchá, že se jí může člověk dotýkat nebo jí procházet.

Kámen, surová ocel, sklo, repliky mučících nástrojů. A silná příběh nevinné ženy. Minimalistickým pojetím se architekti expozice snažili navodit ve sklepení tu pravou atmosféru.

Na přípravě unikátní expozice se podílela desítka odborníků, trvala jim přes rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...