Hustopeče obnovují mandloňový sad

Hustopeče - Hustopeče jsou známé především jako vinařské město. Vedle vinné révy by ve znaku města mohla figurovat i další plodina. Ta je ale pro zdejší oblast absolutně netypická. Kromě vína lze ve svazích nad městem najít největší mandloňový sad ve střední Evropě čítající na tisíc stromů. Dlouhou dobu se o stromy nikdo nestaral, teď se město rozhodlo situaci změnit a učinit z místa turistickou zajímavost. K tomu má napomoci i plánovaná rozhledna, naučná stezka a v kopcovitém terénu připravovaná trasa severské chůze.

Historie mandloňového sadu má v Hustopečích dlouhou tradici, která sahá až do poválečného období. Mandle tam byly vysazeny po přerušení dodávek ze západních zemí. „Vše začalo v roce 1948. Protože cukrovinkářský průmysl byl závislý na dovozu mandlí ze Španělska, Itálie a Řecka, rozhodlo komunistické vedení, že by se plodina dala pěstovat i u nás,“ sdělil bývalý starosta Hustopečí Rudolf Poslušný a dodal, že Hustopeče byly vybrány pro výsadbu proto, že tam zůstalo mnoho pozemků po odsunutých Němcích.

Mandle sloužily potravinářskému průmyslu a putovaly především do čokoládovny Zora Olomouc. Po převratu se plodina začala znovu dovážet z jižnějších zemí a pěstování skončilo jako neefektivní. Od devadesátých let se tak o sad nikdo nestará. Až teď se město rozhodlo situaci změnit. „Hustopeče mají velký zájem zachovat mandloňové sady. Proto jsme je museli nejdříve odkoupit. Teď už máme zpracovány studie, jak se bude oblast rozvíjet,“ uvedl místostarosta Hustopečí Libor Sadílek (ODS).

1 minuta
Rudolf Poslušný o první úrodě
Zdroj: ČT24

O sady je zájem i mezi širokou veřejností, spousta dobrovolníků pomáhá městu s údržbou. V pátek to byli žáci a žákyně hustopečské základní školy.  Město poskytlo techniku a prořezalo sad. Chlapci a děvčata pak větve a haluze posbírali. „V těchto sadech se dvacet let nehospodařilo a stromy zchátraly,“ vysvětlil Petr Berka z odboru životního prostředí.

Město teď plánuje do oblasti investovat a přilákat do mandloňových sadů turisty. "Chceme tady vybudovat rozhlednu a turistické naučné stezky. Díky kopcovitému terénu tudy může vést i trasa nordic walking (severská chůze)," dodal Sadílek.

Z původních 50 tisíc stromů jich zůstala pouhá tisícovka na pěti hektarech. Plody mandloně budou využity jako skromná prezentace města. Každý si bude moci pro mandle sám vyrazit na vlastní pěst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...