Hrozba pro média? Setrvání na jednom druhu, tvrdí šéf BBC Global News

Praha – Noviny pouze v tištěné podobě? Televize či rozhlas bez „druhého“ mobilního či on-line života? Podobný plán se na budoucím mediálním trhu už neuchytí, komentuje šéf globální sekce BBC Jim Egan, jeden z předních hostů pražské konference NewsXchange. V rozhovoru pro portál ČT24 hovořil například o tom, jak důležité je pro samotná média vnímat zodpovědnost kvůli jejich vlivu. BBC jako etalon kvalitní žurnalistiky se nicméně dočkal také kritiky za neobjektivitu - a to přímo od svého bývalého zaměstnance.

Mohou veřejnoprávní média komerčnímu trhu nějak prospět; jak je nejlépe financovat a lze se na jejich hodnoty stále spoléhat… Stovky zástupců médií z celého světa ve středu vyslechly debatu o charakteru i budoucnosti veřejnoprávních médií. V té Egan zdůraznil hlavně společenskou roli BBC, ale i její prospěch pro britský mediální trh. „Ve světě, který přemýšlí z pohledu trhu a připouští partnerství mezi veřejnými a komerčními médii, se vše vrací ke starým hodnotám. Veřejná služba znamená činit dobrou věc populární – a populární věc dobrou,“ zmínil Egan, který šéfuje síti mezinárodních kanálů BBC, vysílající po celém světě.

Ačkoliv právě divize BBC Global News funguje na komerčních základech (je hrazena z předplatného a výnosů z reklamy), řadí se její šéf mezi zastánce koncesionářských poplatků. „Jsou dva důvody: jedním z nich je všestrannost a celistvost, tedy že nikdo není vyčleňován a přispívají všichni. Na to navazuje společenská role médií. Pokud v Británii věříme, že vysílatel má skutečně přinášet veřejnou hodnotu všem, pak jde výběrové předplatné proti tomuto principu,“ dodal během diskuze v hlavním sále Žofínského paláce.

Svůj vlastní pohled na důvěru ve veřejnoprávní BBC však přinesl nezávislý novinář a spisovatel Robin Aitken. Čtvrtstoletí pracoval pro britského vysílatele – až do doby, než začal pochybovat o objektivitě své instituce. Z BBC odešel, protože je přesvědčen o její politické zaujatosti. „V každé instituci funguje něco jako kolektivní kultura a myšlení. Já jsem duchem spíše umírněně pravicový. Většina mých nadřízených ale byla nalevo,“ tvrdí Aitken.

Údajná neobjektivita je podle něj důsledkem samotného vzniku BBC. O začátek, tehdy ještě soukromé společnosti, se ve 20. letech minulého století zasadili tehdy dominující politici z řad levice. „Právě oni pochopili potenciál celonárodního média. Dnešní BBC je dítětem tohoto projektu. Jak říkám, ve velkých institucích přetrvává určité kolektivní smýšlení a kultura, která je k jinému pohledu odmítavá,“ tvrdí novinář.

6 minut
BBC kolektivně tíhne k levici, tvrdí novinář Aitken
Zdroj: ČT24

„Zjistil jsem, že jako reportér jsem některé reportáže mohl odvysílat, zatímco jiné jsem prosazoval jen s velikými problémy, protože je nikdo nechtěl slyšet. Ten důvod, proč o nich nechtěli mí kolegové slyšet, bylo, že prostě nezapadly do kolektivního politického rámce a politické kultury BBC. Například otázka imigrace se v BBC objevuje velmi málo. BBC věří, že když budeme mít ústa zavřená, ten problem se vypaří, ale tak tomu samozřejmě není.“

S Aitkinovým názorem ale polemizoval profesor žurnalistiky z Univerzity v Cardiffu Richard Sambrook. Levicovost ve vysílání BBC prý nijak výrazně nepozoruje. „Navíc myslím, že je tady mnohem důležitější téma. Kolem žurnalistiky se točí mnoho pověr, marketing, PR, propagandy i lobbování. Na čem skutečně záleží, je seriózní zdroj informací a transparentní zpravodajství, kterému mohou lidé věřit,“ dodal Sambrook.

Panelem s česko-britskou účastí vyvrcholil první den konference, kde média z celého světa hledají nápady a vzájemnou inspiraci. Nadčasovým pohledem přispěl k diskuzi teolog a sociolog Tomáš Halík. Důvěryhodnost médií prý leží mimo jiné na tom, že si v nich společnost promítá nové náboženství. „Díky médiím si interpretujeme svět, osvojujeme si symboly i velké příběhy. Ovlivňují to, jak přemýšlíme o politice i kultuře. Nejsou jen zrcadlem událostí, ale interpretují je. Řada lidí má navíc média za arbitra pravdy,“ dodal Halík.

Na konferenci NewsXchange, konané souběžně s podobnou akcí  pod žáštitou Evropské vysílací unie (EBU) přijelo do Prahy přes 500 zástupců médií z šedesáti zemí, aby diskutovali o žurnalismu a budoucnosti médií veřejné služby. Jako řečníci vystoupili zástupci evropských televizí, mediálních organizací a osobnosti veřejného života. Hostitelem akce, na níž zavítalo přes dvě stě různých organizací, je Česká televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...