Hrad Veveří otevřel svoje brány mimořádně na Silvestra

Brno – Osmisté výročí od první písemné zmínky o hradě Veveří si dnes připomněli jeho návštěvníci. I přes nepříznivé počasí dorazily na nádvoří stovky lidí. Hrad se zcela výjimečně otevřel i v poslední den roku, právě na Silvestra roku 1213 se o něm totiž poprvé objevila zmínka v listině vydané českým králem Přemyslem Otakarem I. a jeho bratrem. Další akce, které budou oslavovat kulaté výročí dominanty, jsou naplánované na příští rok.

Nedobyli ho Švédové ani husité. Poprvé se o středověkém hradu Veveří - přezdívaném moravský Karlštejn – zmiňuje přesně 800 let starý dokument. „První písemná zmínka je z 31. prosince roku 1213, kdy český král Přemysl Otakar I. a jeho mladší bratr, moravský markrabě Vladislav Jindřich v listinách určených pro řád johanitů uvádějí jako svědka Štěpána z Veveří. To je důkaz, že hrad už existoval,“ řekla kastelánka Lenka Florková.

Původně lovecký hrádek, který byl podle nepotvrzených informací založený už v 11. století, se v průběhu staletí stal jedním z nejdůležitějších královských sídel na Moravě. Největší rozkvět nastal za vlády bratra Karla IV., markraběte Jana Jindřicha. V roce 1908 hrad během své svatební cesty navštívil britský politik a pozdější premiér Winston Churchill.

Dodnes se dokonce traduje, že za hradními zdmi je ukrytý templářský poklad. „Tato legenda pochází už z 18. století, ale nemá žádný reálný základ. Templáři hrad nikdy nevlastnili,“ vysvětlila Florková.

Po 2. světové válce hrad chátral a záhy zažil několik necitlivých stavebních zásahů. „Na některých zdech můžeme vidět betonový nástřik jako jeden z nešetrných zásahů z 2. poloviny 20. století. Bude muset být co nejdříve odstraněn, aby nám úplně nepoškodil zdi,“ dodala kastelánka.

Od roku 1999 je hrad v péči ministerstva kultury. To se ho postupnými investicemi snaží vrátit do podoby z roku 1925. Obnova už spolykala 170 milionů korun, další práce ale budou pokračovat nejméně deset let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...