Holštejn nabízí život v podhradí

Holštejn – Malá ves v Moravském krasu vznikla jako několik dvorů a domků pod středověkým hradem. Ve své době k němu náležely stovky vesnic nebo město Pohořelice. Z hradu zbyla jen ruina, v obci pod ním, které dal jméno, dnes žije 150 obyvatel.

Hrad Holštejn vybudoval kolem roku 1270 Hartman z Jedovnic. „Byl to hrad panský. Po pánech z Holštejna se zachovalo vcelku dost zajímavého – třeba i to, že na tak malý hrad k němu patřilo 268 vesnic, 13 hradů, město Pohořelice, které měli v zástavě a panský dům v Brně,“ řekl jeden z místních Marek Bejček. 

První zmínka o osadě, ještě bez uvedení jména, je z roku 1349 - mezi Čeňkem z Lipé a Vokem I. z Holštejna se ale mluví pouze o dvorečcích pod hradem. Teprve v roce 1437 je v zemských deskách zmínka o městečku pod hradem. Roku 1550 ale obec zpustla. Místu, kde se středověká ves rozprostírala, holštejnští dodnes říkají „Na městečku“. 

Samotný hrad přežil divoké období loupežení a bojů během moravských markraběcích válek i tažení husitských a katolických vojsk. Od 16. století ale pustl, stejně jako obec pod ním. Jedna z mála staveb, která zánik prvního Holštejna přežila, byl mlýn. V 17. století vznikl další mlýn a s ním přišli i noví osadníci. Obci se začalo opět dařit, což se ale nedá říct o hradu. 

Marek Bejček se s dalšími lidmi pod křídly sdružení Fénix snaží zachránit, co ze středověké památky zbylo. „Naše občanské sdružení se snaží zakonzervovat alespoň zbytky stávajícího zdiva. Dnes je v podstatě nemyslitelné postavit hrad znovu v podobě, v jaké se zachoval, ale alespoň zachovat střípky historie pro budoucí pokolení,“ svěřil se Bejček. 

Co přežilo do dnešních dní, je prastará hladomorna. Nejde totiž o hradní sklepení, ale o jeskyni, která se nachází pod vysokou skálou, na níž zřícenina stojí. Její impozantní, sedmnáct metrů vysoký a přes třicet metrů široký dóm v dobách fungování hradu sloužil jako vězení. Dnes jej, už dobrovolně, obývají vzácní netopýři.

4 minuty
Tři minuty z Holštejna
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...